Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (2024)

Spisová značka: ÚOHS-S0460/2021/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-19983/2022/500

Brno 14. 6. 2022

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11. 10. 2021 nanávrh ztéhož dne, jehož účastníky jsou:

  • zadavatel – hlavní město Praha, IČO00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha1,
  • navrhovatel – OWO.CZ, s.r.o., IČO 28167538, se sídlem Davídkova 675/76, 182 00 Praha 8,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dům pro nový začátek – zajištění činností pro výstavbu“ v užším řízení, jehož předběžné oznámení bylo odesláno kuveřejnění dne 1. 10. 2018 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 10. 2018 pod ev. č. Z2018-033581, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 4. 10.2018 pod ev. č. 2018/S 191-431811,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel– hlavní město Praha, IČO00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha1 – nedodržel pravidlo stanovené vustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona č.134/2016 Sb., ozadávání veřejných zakázek, veznění pozdějších předpisů,kdyžusnesením Rady hlavního města Prahy č. 1993 ze dne 30. 8. 2021 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Dům pro nový začátek – zajištění činností pro výstavbu“ zadávanou v užším řízení, jehož předběžné oznámení bylo odesláno kuveřejnění dne 1. 10. 2018 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 10. 2018 pod ev. č. Z2018-033581, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 4. 10.2018 pod ev. č. 2018/S 191-431811, a zrušení citovaného zadávacího řízení oznámil prostřednictvím „OZNÁMENÍ OZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ“ ze dne 3. 9. 2021, aniž by se vprůběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby vzadávacím řízení pokračoval, neboť důvody pro zrušení zadávacího řízení uvedené v „OZNÁMENÍ O ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ“ zedne 3. 9. 2021nelze označit důvody hodnými zvláštního zřetele podle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) citovaného zákona, které se vyskytly vprůběhu zadávacího řízení, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby vzadávacím řízení pokračoval, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo kuzavření smlouvy.

II.

Jakoopatření k nápravěnezákonného postupu zadavatele – hlavní město Praha, IČO00064581, sesídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha1 – uvedeného vevýroku I.tohoto rozhodnutíÚřad proochranu hospodářské soutěže podle §263 odst. 2 zákona č.134/2016 Sb., ozadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,ruší všechny úkony citovaného zadavatele související sezrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Dům pro nový začátek – zajištění činností pro výstavbu“ zadávanou v užším řízení, jehož předběžné oznámení bylo odesláno kuveřejnění dne 1.10. 2018 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 10. 2018 pod ev. č. Z2018-033581, av Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 4. 10.2018 pod ev. č. 2018/S 191-431811, včetně oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 3. 9. 2021.

III.

Zadavateli – hlavní město Praha, IČO00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha1 – se podle §263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., ozadávání veřejných zakázek, veznění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0460/2021/VZ ve věci návrhu navrhovatele –
OWO.CZ, s.r.o., IČO 28167538, se sídlem Davídkova 675/76, 182 00 Praha 8 – ze dne 11. 10. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu vzadávacím řízení na veřejnou zakázku „Dům pro nový začátek – zajištění činností pro výstavbu“ zadávanou v užším řízení, jehož předběžné oznámení bylo odesláno kuveřejnění dne 1. 10. 2018 ave Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 10. 2018 pod ev. č. Z2018-033581, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 4. 10.2018 pod ev. č. 2018/S 191-431811.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, vnávaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – hlavní město Praha, IČO00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha1 – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – hlavní město Praha, IČO00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha1 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm.d) zákona č.134/2016Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uveřejnil podle zákona veVěstníku veřejných zakázek dne 4. 10. 2018 podev. č. Z2018-033581 předběžné oznámení o zahájení užšího řízení veřejné zakázky „Dům pro nový začátek – zajištění činností pro výstavbu“ (dále jen „veřejná zakázka“). Předběžné oznámení ozahájení užšího řízení bylo zadavatelem doVěstníku veřejných zakázek odesláno dne 1.10.2018 atímto dnem bylo podle §58 odst. 2zákona zahájeno zadávací řízení napředmětnou veřejnou zakázku.

2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu 3. dokumentu „VÝZVA KPODÁNÍ ŽÁDOSTÍ O ÚČAST“ (dále jen „výzva kpodání žádostí o účast“) „zajištění:

  • výkonu koordinátora investiční akce,
  • výkonu BOZP,
  • výkonu inženýrských činností v průběhu stavby,
  • výkonu činností technického dozoru stavby,
  • kolaudačního souhlasu ke stavbě“.

3. Zadavatel stanovil vbodu 4. téhož dokumentu předpokládanou hodnotu veřejné zakázky vevýši 13000 000 Kč bez DPH.

4. Z„OZNÁMENÍ OZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ“ ze dne 3. 9. 2021 (dále jen „oznámení ozrušení zadávacího řízení“) vyplývá, že zadavatel rozhodl usnesením Rady hlavního města Prahy č. 1993 ze dne 30. 8. 2021 o zrušení předmětného zadávacího řízení, a to z důvodu podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

5. Dne 16. 9. 2021 doručil navrhovatel zadavateli námitky ze dne 16. 9. 2021 proti rozhodnutí ozrušení předmětného zadávacího řízení (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách zedne 30.9.2021, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí onámitkách“), zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách zaučiněné vsouladu se zákonem, podal dne 11. 10.2021 návrh na zahájení řízení opřezkoumání úkonů zadavatele ztéhož dne (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II. OBSAH NÁVRHU

7. Navrhovatel návrhem brojí proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 30.8. 2021, jež podle něj nebylo učiněno vsouladu sustanovením § 127 odst. 2 písm. d) zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť důvody, které zadavatel uvedl vpředmětném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nelze podle navrhovatele označit za důvody hodné zvláštního zřetele a současně se má jednat o údaje objektivně nepravdivé. Současně má navrhovatel za to, že zadavatel nedodržel postup pro vyřízení námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se vrozhodnutí o námitkách nevyjádřil ke všem skutečnostem, které navrhovatel vnámitkách uváděl.

8. Navrhovatel předem uvádí, že předmětem veřejné zakázky je zajištění výkonu koordinátora investiční akce, výkonu koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) na stavbě a dále výkonu souvisejících inženýrských činností vprůběhu provádění rekonstrukce objektu bývalého hotelu Opatov (dále jen „stavba“). Navrhovatel podotýká, že výběr zhotovitele stavby je prováděn vsamostatném zadávacím řízení s názvem »Rekonstrukce objektu bývalého hotelu Opatov - zhotovitel stavby "Dům pro nový začátek"«, zveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Z2018-030822 (dále jen „stavební zakázka“).

9. Podle navrhovatele bylo jedním ze zadavatelem uváděných důvodů pro zrušení zadávacího řízení chybné nastavení kvalifikačních kritérií, když požadavky zadavatele na referenční služby byly vztaženy mj. ke stavbě občanské vybavenosti, ačkoli předmětem stavební zakázky je podle zadavatele rekonstrukce bytového domu. V důsledku toho měli být podle zadavatele nedůvodně znevýhodněni ti dodavatelé, kteří mají zkušenosti s činnostmi na bytových domech, ale nikoli na stavbách občanské vybavenosti.

10. Navrhovatel je však přesvědčen, že stavba není a podle příslušné projektové dokumentace ani nemá být bytovým domem, ale ubytovacím zařízením, tj. stavbou občanské vybavenosti. Zadavatel byl tedy podle názoru navrhovatele naopak oprávněn vázat při stanovení kvalifikačních kritérií prokazované zkušenosti na stavby občanské vybavenosti a kvalifikační kritéria byla podle navrhovatele tudíž nastavena správně a zadavatelem tvrzený důvod zrušení veřejné zakázky neexistuje.

11. Navrhovatel ve své argumentaci odkazuje především na obsah následujících dokumentů (které učinil přílohou návrhu): Stanovisko odboru územního rozvoje Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 11. 10. 2016, Projektová dokumentace – Průvodní zpráva, Souhrnná technická zpráva, Požárně bezpečnostní řešení – zpráva, Závazné stanovisko orgánu územního plánování ze dne 22. 5. 2018.

12. Podle navrhovatele se zadavatel vrozhodnutí o námitkách nijak nevyjádřil knámitkám, jimiž navrhovatel odkazuje na konkrétní část projektové dokumentace, ze které vyplývá, že funkční využití objektu po rekonstrukci je ubytovací zařízení. Zadavatel se také podle navrhovatele vůbec nezabýval argumentem, že vsouvisející stavební zakázce byly nastaveny požadavky natechnickou kvalifikace úplně stejně, přičemž tato zrušena nebyla.

13. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že zadavatel postupoval správně, když k prokázání splnění technické kvalifikace požadoval doložení zkušeností se službami poskytovanými ve vztahu kvýstavbě nebo rekonstrukci objektů občanské vybavenosti, tj. charakterem obdobných objektů, a tudíž požadavek na doložení zkušenosti se službami poskytovanými ve vztahu kvýstavbě nebo rekonstrukci objektu občanské vybavenosti lze tak podle navrhovatele považovat za naprosto přiměřený a zcela souladný se zákonem.

14. Dalším ze zadavatelem uváděných důvodů zrušení zadávacího řízení je podle navrhovatele přesvědčení zadavatele, že ke dni odeslání výzvy k podání žádostí o účast nedošlo k uveřejnění kompletní zadávací dokumentace na profilu zadavatele, když nebyly uveřejněny dokumenty: Příloha č. 1 SoD – Činnosti Koordinátora BOZP a Příloha č. 2 SoD – TECHNICKÝ DOZOR STAVEBNÍKA (dále označeny již jen jako „příloha č. 1“ a „příloha č. 2“).

15. Uvedené dokumenty (příloha č. 1 a příloha č. 2) však podle navrhovatele činily přílohu výzvy pro podání nabídek, tj. přílohu výzvy podle přílohy č. 6 zákona a zuvedeného důvodu tak byly jmenované dokumenty zveřejněny na profilu zadavatele současně s touto výzvou pro podání nabídek. Tímto postupem tak zadavatel podle názoru navrhovatele neporušil ustanovení § 96 odst. 1 zákona, neboť povinnost zveřejnit zadávací dokumentaci podle tohoto ustanovení sevýslovně nevztahuje na formuláře dle § 212 zákona a výzvy uvedené v příloze č. 6 zákona, tedy i na výzvu k podání nabídek. Zadavatel proto podle navrhovatele nepochybil, když výzvu kpodání nabídek včetně jejích příloh zveřejnil až po skončení lhůty pro podání žádostí o účast vpředmětném zadávacím řízení.

16. Navrhovatel dále upozorňuje Úřad na skutečnost, že se zadavatel právě uvedenou argumentací (že předmětná část dokumentace byla součástí výzvy kpodání nabídek, tedy součástí výzvy podle přílohy č. 6 zákona, na kterou se povinnost zveřejnění na profilu zadavatele ve smyslu § 96 odst. 1 zákona výslovně nevztahuje) vrozhodnutí o námitkách řádně nezabýval.

17. Navrhovatel dále poukazuje na další tvrzení, která uváděl vnámitkách a která zadavatel podle navrhovatele nechal zcela bez reakce a v rozhodnutí o námitkách je zcela pominul, čímž nepochybně porušil ustanovení § 245 odst. 1 zákona, které stanoví, že součástí rozhodnutí onámitkách musí být odůvodnění, ve kterém je zadavatel povinen se podrobně asrozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách, k čemuž v posuzovaném případě zjevně podle navrhovatele nedošlo. Navrhovatel vnámitkách především uvedl, že předmětné přílohy obsahovaly pouze příkladmý výčet povinností koordinátora BOZP, resp. TDI, v rozsahu plně vyplývajícího přímo ze zákona, tedy v tomto rozsahu musel být očekávaný předmět plnění podle navrhovatele každému dodavateli znám. Výčet jednotlivých výkonů byl navíc pouze příkladný, odpovídající zákonné úpravě a nebyl tak nepochybně nutný pro řádné podání žádosti o účast, resp. nabídky. Jeho další doplnění (prostřednictvím dotčených příloh) tak bylo do značné míry zbytečné, nicméně z hlediska zákona možné s ohledem na obsah předmětných příloh a jejich minimální význam pro řádné podání nabídek, natož žádostí o účast, by nemohlo ani jejich pozdější zveřejnění (jakkoli kněmu v posuzovaném případě nedošlo) ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel byl také podle názoru navrhovatele v souladu s ustanovením § 99 zákona oprávněn měnit adoplňovat zadávací podmínky po celou lhůtu pro podání nabídek. Předmět plnění veřejné zakázky byl konkrétně specifikován v textu smlouvy o dílo, kterou měli účastníci k dispozici odokamžiku odeslání výzvy pro podání žádostí o účast až do konce lhůty pro podání nabídky.

18. Navrhovatel tedy shrnuje, že stavba je skutečně objektem občanské vybavenosti ve smyslu §6 odst. 1 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, ve znění pozdějších předpisů, a nic nenasvědčuje existenci jakéhokoli pochybení zadavatele při stanovení podmínek kvalifikace. Taktéž další postup zadavatele vzadávacím řízení byl plně v souladu se zákonem. Z oznámení o zrušení zadávacího řízení tak nevyplývá, žeby v řízení nastala jakákoli okolnost, kterou by bylo možné považovat za důvod zvláštního zřetele hodný podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona a s odkazem na něj bylo možné zadávací řízení zrušit. Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení tak podle navrhovatele odporuje zákonu a je prvkem svévole zadavatele a jeho opakované snahy zabránit účasti stěžovatele jakožto nechtěného dodavatele v jakémkoli zadávacím řízení tím, že řízení, kterých se stěžovatel účastní, jsou postupně bez jakékoli opory v zákoně rušena, což je podle navrhovatele nepřijatelné.

19. Navrhovatel dále pro podporu své argumentace odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a cituje rozhodnutí Úřadu č. j. S0079/2019/VZ-11538/2019/523/GHo ze dne 24. 4. 2019.

20. Postup zadavatele v zadávacím řízení se stal podle navrhovatele netransparentním, neboť důvody zrušení zadávacího řízení uvedené v oznámení o zrušení zadávacího řízení nejsou podložené skutečným stavem věci, a proto jako takové nemohou obstát. Pravé důvody postupu zadavatele jsou skryté, a tudíž nepřezkoumatelné. Navrhovateli je tudíž nezákonným postupem zadavatele zabráněno ucházet se o zadání veřejné zakázky, v čemž navrhovatel spatřuje újmu, která mu nezákonným postupem zadavatele vznikla.

21. Závěrem návrhu navrhovatel požaduje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele ze dne 30.8.2021 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, jakož i všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení.

III. Průběh správního řízení

22. Podle § 249 zákona ve spojení s§ 44 odst. 1 zákona 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení opřezkoumání úkonů zadavatele dne11. 10.2021, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.

23. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

24. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č.j. ÚOHS-34692/2021/512/LMa ze dne 14. 10.2021.

Vyjádření zadavatelek návrhu ze dne 21. 10. 2021

25. Ve svém vyjádření knávrhu ze dne 21. 10. 2021, které bylo Úřadu doručeno téhož dne, zadavatel předně odmítá, že by se dopustil pochybení tvrzených navrhovatelem v návrhu.

26. Zadavatel sděluje, že z důvodů uvedených v oznámení o zrušení zadávacího řízení dospěl kzávěru, že požadavky na prokázání technické kvalifikace dodavatelů nebyly relevantní vevztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, kterým bylo zajištění technického dozoru investora a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve vztahu k budoucímu projektu zadavatele (stavební zakázce). Zadavatel dospěl k závěru, že zadávací podmínky veřejné zakázky mohly mít podstatný vliv na okruh potenciálních dodavatelů a postupem zadavatele tak mohlo dojít k omezení hospodářské soutěže. S ohledem na fázi zadávacího řízení veřejné zakázky, kdy lhůta pro podání žádostí oúčast i lhůta pro podání nabídek již uplynuly, zadavateli nezbyla jiná možnost než zrušit zadávací řízení veřejné zakázky.

27. Ve vztahu kvčasnému neuveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele zadavatel uvedl, že část zadávací dokumentace obsahující podstatné informace o předmětu plnění veřejné zakázky byla na profilu zadavatele uveřejněna až po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast. Zadavatel toto své pochybení zjistil až po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast azároveň po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Neuveřejnění zadávacích podmínek na profilu zadavatele ve lhůtě pro podání žádostí o účast mohlo podle zadavatele odradit potenciální dodavatele od toho, aby tito podali žádosti o účast. Jednak z toho důvodu, že potenciální dodavatelé neměli dostatek informací pro posouzení, zda pro ně má smysl podat žádost oúčast. Také ovšem z toho důvodu, že potenciální dodavatelé si mohli být vědomi nezákonného postupu zadavatele a z důvodu rizika možného zrušení veřejné zakázky a marně vynaložených nákladů na přípravu žádosti o účast tuto raději ani nepodali.

28. Zadavatel uvedl, že v této souvislosti důkladně posoudil, jaké má možnosti své pochybení napravit, aby zároveň zajistil dodržení zákona a tím i rovných podmínek hospodářské soutěže. V dané situaci zadavatel podle svého vyjádření dospěl k závěru, že jediné opatření k nápravě, které v dané fázi zadávacího řízení přichází v úvahu je zrušení zadávacího řízení.

29. Zadavatel zároveň odmítá argumentaci navrhovatele, podle které by rozhodnutí o námitkách mělo být v části týkající se tohoto důvodu nesrozumitelné a nepřezkoumatelné.

30. Závěrem svého vyjádření zadavatel shrnuje, že v souvislosti se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku se podle svého přesvědčení nedopustil žádného pochybení ani porušení zákona. Naopak, v důsledku zrušení veřejné zakázky zhojil pochybení, kterých se podle svého názoru mohl dopustit v průběhu zadávacího řízení a která v rámci veřejné zakázky mohla omezovat hospodářskou soutěž. Vzhledem k tomu, že tato pochybení zadavatel podle svého vyjádření odhalil až po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast a lhůty pro podání nabídek, nezbyla mu jiná možnost, jak své pochybení napravit, než zrušit zadávací řízení. Zadavatel dále konstatuje, že jednotlivé důvody, které ho vedly ke zrušení zadávacího řízení, podrobně, srozumitelně a transparentně popsal v oznámení o zrušení zadávacího řízení a zároveň následně i v rozhodnutí o námitkách.

Další průběh správního řízení

31. Usnesením č. j. ÚOHS-35935/2021/512/LMa ze dne 25. 10. 2021 určil Úřad zadavateli lhůtu kprovedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, kterézadavatel všetřeném zadávacím řízení vprůběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace ozadávacím řízení pořízené vsouvislosti sprovedenými úkony.

32. Usnesením č.j. ÚOHS-37531/2021/512/LMa ze dne 8. 11. 2021 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit kpodkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem kpodkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele ze dne 12. 11. 2021

33. Úřad dne 12. 11. 2021 obdržel vyjádření navrhovatele ztéhož dne, vněmž navrhovatel shrnuje svou argumentaci uvedenou vnávrhu a dále vnávaznosti navyjádření zadavatele knávrhu zedne 21. 10. 2021 uvádí, že zadavatel nově dovozuje bytový charakter domu pouze nazákladě skutečnosti, že prostory budou sloužit k zajištění základní potřeby bydlení, a to navzdory právním předpisům, projektové dokumentaci, veřejnoprávním rozhodnutím aúzemnímu plánu. Z hlediska předmětu veřejné zakázky je však podle navrhovatele toto pojetí zcela bezvýznamné, protože předmět veřejné zakázky a tím i věcný obsah prováděného dozoru je dán veřejnoprávním povolením aprojektovou dokumentací, které stavbu zařazují sodkazem na příslušnou vyhlášku mezi stavby občanského vybavení. V důsledku toho nebude podle názoru navrhovatele předmětem plnění veřejné zakázky dozor nad splněním právních předpisů a technických norem vztahujících se k bytovému domu, ale právních předpisů atechnických norem vztahujících se ke stavbě občanského vybavení. Jde o odklon odpůvodních důvodů uvedených v oznámení ozrušení zadávacího řízení, což není přípustné. Zcela novým je podle navrhovatele též argument chybného vztažení referencí k určité hodnotě investičních nákladů, přičemž tento není ani ve vyjádření dále konkretizován. Tyto otázky jsou též bez právního významu, protože veškeré zadavatelem nově tvrzené důvody pro zrušení zadávacího řízení nemohou být v tomto správním řízení jakkoli zohledněny.

34. Navrhovatel dále setrvává ve své argumentaci ve vztahu kdruhému důvodu zrušení zadávacího řízení (včasnému neuveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele) avtéto souvislosti odkazuje na svá předchozí vyjádření, ve kterých především dovodil, žepředmětné přílohy obsahovaly pouze příkladmý výčet povinností koordinátora BOZP, resp. TDI, v rozsahu plně vyplývajícího přímo ze zákona, tedy že v tomto rozsahu musel být očekávaný předmět plnění každému dodavateli znám. Navrhovatel dále připomíná, že zadavatel není povinen uveřejnit na profilu zadavatele výzvy podle přílohy č. 6 zákona, což vyplývá zvýslovného znění zákona. V daném případě byly podle navrhovatele dostatečně konkrétní informace o předmětu veřejné zakázky zveřejněny na profilu zadavatele po celou lhůtu pro podání žádostí o účast, když předmět plnění byl konkrétně specifikován v textu smlouvy o dílo, kterou měli účastníci k dispozici od okamžiku odeslání výzvy k podání žádostí o účast do konce lhůty pro podání nabídky. Výčet jednotlivých výkonů, navíc příkladmý, odpovídající zákonné úpravě, tak nebyl dle navrhovatele nepochybně nutný pro řádné podání žádostí o účast, resp. nabídky, a jeho další doplnění bylo do značné míry zbytečné, leč zhlediska zákona možné.

35. Závěrem svého vyjádření navrhovatel shrnul, že důvody uvedené v oznámení o zrušení zadávacího řízení nemohou obstát, neboť stavba, která je předmětem stavební zakázky je stavbou občanské vybavenosti a nikoli bytovým domem, a proto byl zadavatel oprávněn vztáhnout požadavky na kvalifikaci k obdobným stavbám, tj. stavbám občanské vybavenosti. Zadavatel podle navrhovatele nepochybil ani v souvislosti s uveřejňováním zadávací dokumentace na profilu zadavatele, když výzvu k podání nabídek uveřejnil až po skončení lhůty pro podání žádostí o účast a když veškeré relevantní informace včetně podrobných informací ohledně předmětu plnění zveřejnil již ode dne odeslání výzvy pro podání žádostí oúčast. Závěrem svého vyjádření navrhovatel navrhuje, aby Úřad návrhu v plném rozsahu vyhověl.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 7. 12. 2022

36. Dne 7. 12. 2021 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0460/2021/VZ, č. j. ÚOHS-41428/2021/500/AIv z téhož dne (dále jen „rozhodnutí ze dne 7. 12. 2021“), vněmž podle §265 písm. a) zákona návrh navrhovatele zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody prouložení nápravnéhoopatření.

Řízení o rozkladu

37. Proti rozhodnutí ze dne 7. 12. 2021 podal navrhovatel dne 20. 12. 2021 rozklad, kterým sedomáhal zrušení rozhodnutí ze dne 7. 12. 2021 a vrácení Úřadu knovému projednání. Předseda Úřadu o rozkladu zadavatele rozhodl rozhodnutím č.j.ÚOHS-05064/2022/161 zedne 25. 2. 2022 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), kterým zrušil rozhodnutí ze dne 7.12.2021 a věc vrátil Úřadu knovému projednání.

38. Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí dospěl mj. kzávěru, že Úřad rozhodl nesprávně a vrozporu správními předpisy, když posoudil, že včasné neuveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele spolu svýzvou pro podání žádostí o účast představuje takové porušení zákona zestrany zadavatele, že je tento oprávněn ke zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

39. Dále předseda Úřadu vdruhostupňovém rozhodnutí uvedl, že Úřad pominul skutečnost, žezvysvětlení zadávací dokumentace vyplývá, že postup, vekterém zadavatel spatřuje jeden z důvodů ke zrušení zadávacího řízení, byl zadavatelem zvolen záměrně a zadavatel jej vprůběhu zadávacího řízení sám aproboval. Dále pak Úřad pominul, že zadavatel explicitně odůvodňuje zrušení zadávacího řízení snahou vyhnout semožnému postihu právě ze strany Úřadu, ke kterému by postup zadavatele mohl vést. Zjudikatury přitom vyplývá, že toto jako důvod pro zrušení zadávacího řízení neobstojí. Důvod, který Úřad v napadeném rozhodnutí shledal jakoopodstatňující zrušení zadávacího řízení zadavatelem podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tentopostup podle rozhodnutí předsedy Úřadu ve skutečnosti neopodstatňuje. Vrámci opětovného projednání dané věcitudíž předseda Úřadu uložil, aby byly po věcné stránce posouzeny i důvody pro zrušení zadávacího řízení, kterénebyly Úřadem posouzeny sohledem na zásadu procesní ekonomie.

Nové projednání věci Úřadem

40. Oznámením č. j. ÚOHS-07431/2022/512 ze dne 1. 3. 2022 Úřad seznámil účastníky správního řízení stím, že se ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0460/2021/VZ pokračuje.

41. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-08475/2022/500 ze dne 9. 3. 2022 Úřad zamítl podle § 61 odst. 2 správního řádu návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu vzadávacím řízení na veřejnou zakázku sobdobným předmětem jako vzadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

42. Usnesením č.j.ÚOHS-10358/2022/512 ze dne 24. 3. 2022 Úřad správní řízení přerušil scílem získat odborné stanovisko kotázce, »zda se vpřípadě stavby (k níž se vztahuje předmět šetřené veřejné zakázky, tedy výkon zadavatelem požadovaných odborných profesí), má jednat ostavbu „občanské vybavenosti“, když tento termín zadavatel použil ve Výzvě kpodání žádostí o účast ze dne 30. 9. 2019 vsouvislosti spožadavkem na prokázání kritéria technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona č.134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, když vcitované žádosti o účast, konkrétně včl. 5.4 „Technická kvalifikace“, vbodu 5.4.1 „Významné služby“, uvedl, že za poskytnutí významné služby považuje mj.: „provedení služby výkonu inženýrské činnosti při výstavbě nebo rekonstrukci objektu občanské vybavenosti (…)“, resp. kotázce, zda lze stavbu (k níž se vztahuje předmět šetřené veřejné zakázky, tedy výkon zadavatelem požadovaných odborných profesí) považovat konkrétně za stavbu pro bydlení, ubytování či pro zdravotnictví a sociální služby«.

43. Žádostí č.j.ÚOHS-10933/2022/512 ze dne 30. 3. 2022 Úřad požádal Magistrát hlavního města Prahy, Odbor územního rozvoje, Oddělení informací o území, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „OÚR“) ozodpovězení následujících dotazů:

1) »Jaký typ staveb (dle jejich funkčního využití) je obecně možné umístit na pozemcích vdotčeném území, aby tyto stavby byly vsouladu splatným územním plánem? Pro odůvodnění Vašich závěrů Vás žádáme o přiložení relevantní části územního plánu.

2) Je podle Vašeho názoru možné umístit na pozemcích v dotčeném území tzv. „rezidenční objekt, resp. bytový dům“, jak uvádí zadavatel?

3) Lze podle Vás na základě informací z podkladů, které Vám zasíláme vpříloze této žádosti (Průvodní zpráva (Všeobecná část) projektové dokumentace ke stavební zakázce »Rekonstrukce objektu bývalého hotelu Opatov - zhotovitel stavby "Dům pro nový začátek"«, Závazné stanovisko orgánu územního plánování ze dne 22. 5. 2018), resp. nazákladě podkladů kterými disponujete zVaší úřední činnosti, posoudit, zda bude možné na výslednou stavbu "Dům pro nový začátek", která je předmětem stavební zakázky, nazírat jako na „objekt občanské vybavenosti“ či nikoliv? Váš názor, prosím, odůvodněte.«

44. Žádostí č.j.ÚOHS-11749/2022/512 ze dne 5. 4. 2022 Úřad požádal městská část Praha 11, Odbor výstavby, Ocelíkova 672/1, 149 41 Praha 11 (dále jen „OV“) ozodpovězení následujících dotazů:

1) »Jaký typ staveb (dle jejich funkčního využití) je obecně možné umístit na pozemcích vdotčeném území, aby tyto stavby byly v souladu s platným územním plánem? Pro odůvodnění Vašich závěrů Vás žádáme o přiložení relevantní části územního plánu.

2) Je podle Vašeho názoru možné umístit na pozemcích v dotčeném území tzv. „rezidenční objekt, resp. bytový dům“, jak uvádí zadavatel?

3) Lze podle Vás na základě informací z podkladů, které Vám zasíláme v příloze této žádosti (Průvodní zpráva (Všeobecná část) projektové dokumentace ke stavební zakázce »Rekonstrukce objektu bývalého hotelu Opatov - zhotovitel stavby "Dům pro nový začátek"«, Závazné stanovisko orgánu územního plánování ze dne 22. 5. 2018), resp. nazákladě podkladů kterými disponujete z Vaší úřední činnosti, posoudit, zda bude možné na výslednou stavbu "Dům pro nový začátek", která je předmětem stavební zakázky, nazírat jako na „objekt občanské vybavenosti“ či nikoliv? Váš názor, prosím, odůvodněte. V případě, že disponujete stavebním povolením na předmětnou stavbu, učiňte jej, prosím, přílohou Vaší odpovědi.«

Vyjádření OV ze dne 7. 4. 2022

45. Dne 11. 4. 2022 obdržel Úřad od OV podání ze dne 7. 4. 2022, vněmž OV reaguje na dotazy Úřadu uvedené vžádosti č.j.ÚOHS-11749/2022/512 ze dne 5. 4. 2022 (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí). OV k dotazům Úřadu sděluje, že „1) prokázání souladu stavby súzemním plánem je příslušný Magistrát hl. m. Prahy zastoupen Odborem územního rozvoje, stavební úřad pouze uvádí, že stavba je umístěna na pozemcích s funkčním využitím ZVO – ostatní, tedy stavby s hlavním využitím: Plochy pro umístění areálů a komplexy specifických funkcí nebo jejich kombinace a koncentrované aktivity neuvedené v jiných plochách pro zvláštní komplexy občanského vybavení. Přípustným využitím: Obchodní zařízení s celkovou hrubou podlažní plochou nepřevyšující 20 000 m2, stavby a zařízení pro veřejnou správu, stavby a zařízení pro administrativu, služby, zařízení veřejného stravování, hotelová aubytovací zařízení, víceúčelové stavby a zařízení pro kulturu a sport, stavby a zařízení pro výstavy a kongresy, velké sportovní a rekreační areály, vysoké školy a vysokoškolská zařízení, kulturní stavby a zařízení, muzea, galerie, divadla, koncertní síně, multifunkční kulturní azábavní zařízení, archivy a depozitáře, církevní zařízení, vědecké a technologické parky, inovační centra, školská zařízení, zdravotnická zařízení, sportovní zařízení, veterinární zařízení, zařízení sociálních služeb, zařízení záchranného bezpečnostního systému. Drobné vodní plochy, zeleň, cyklistické stezky, pěší komunikace a prostory, komunikace vozidlové, plošná zařízení technické infrastruktury v nezbytně nutném rozsahu a liniová vedení technické infrastruktury. Podmínečně přípustným využitím: Pro uspokojení potřeb souvisejících s hlavním a přípustným využitím lze umístit: plochy a zařízení pro skladování, služební byty, parkovací a odstavné plochy, garáže. Dále lze umístit: zvláštní komplexy obchodní, vysokoškolské a pro kulturu acírkev za podmínky, že jejich umístění bude součástí celkové urbanistické koncepce. Drobnou nerušící výrobu, sběrny surovin a malé sběrné dvory, čerpací stanice pohonných hmot, stavby, zařízení a plochy pro provoz PID. Pro podmíněně přípustné využití platí, že nedojde kznehodnocení nebo ohrožení využitelnosti dotčených pozemků. V tomto duchu lze odpovědět na další otázku, a to že

2) nelze umístit bytový dům za dosavadních platných předpisů.

3) Stavba tak jak byla povolena společným územním rozhodnutím a stavebním povolením ze dne 13.11.2018 čj. MCP11/18/061578/OV/Bal byla primárně povolena jako stavební úpravy stávajících ubytovacích jednotek. Tím pádem se může jednat o stavbu občanské vybavenosti případně ostavbu ubytovacího zařízení. Způsob užívání stavby je však jednoznačně určen až po vydání kolaudačního souhlasu. Do té doby nelye způsob užívání stavby předjímat.

Jako přílohu citovaného podání OV Úřadu zaslal jím vydané rozhodnutí o spojeném územním a stavebním řízení ze dne 13. 11. 2018 související se stavební zakázkou.

Vyjádření OÚR ze dne 11. 4. 2022

46. Dne 12. 4. 2022 obdržel Úřad od OÚR podání ze dne 11. 4. 2022, vněmž OÚR reaguje na dotazy Úřadu uvedené vžádosti č.j.ÚOHS-10933/2022/512 ze dne 30. 3. 2022 (viz bod 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Kprvnímu dotazu OÚR sděluje, že [u]vedené pozemky v k.ú. Chodov se, podle platného Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy schváleného usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 10/05 ze dne 9. 9. 1999, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2000, včetně platných změn i změny Z 2832/00 vydané usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 39/85 dne 6. 9. 2018 formou opatření obecné povahy č. 55/2018 s účinností od 12. 10. 2018, nachází v zastavitelném území v ploše s využitím ZVO – ostatní, v území stabilizovaném“, a provádí výčet konkrétních typů možného využití území. Kdruhému dotazu OÚR sděluje, že [v]yužití pro bydlení není v souladu s využitím plochy ZVO, tedy ani bytový dům ani rezidenční objekt není v souladu s využitím této plochy. V odůvodněných případech lze umístit pouze služební byt v rámci podmíněně přípustného využití.“ Ve vztahu ke třetímu dotazu pak OÚR uvedl, že»[v]zhledem k tomu, že UZR nedisponuje celou dokumentací pro tento stavební záměr, ale pouze zaslanou Průvodní zprávou s datem 11/2018 a stanovisko bylo vydáno k dokumentaci s datem 3/2016, není možné posoudit tuto dokumentaci. Z hlediska územního plánu byl záměr v rámci závazného stanoviska vyhodnocen jako ubytovací zařízení sdoplňkovými službami – zařízení veřejného stravování, administrativa (v rámci ubytovacího zařízení), zdravotnické zařízení, obchodní a sportovní zařízení, služby. Pro informaci uvádíme, že dle §2 odst. 1 písm. m) bod 3 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) platí: „občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu a veřejnou správu, ochranu obyvatelstva;“ jako veřejnou infrastrukturu je lze zařadit, pokud jsou zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu. V rámci platného územního plánu a přílohy č. 1 opatření obecné povahy č.55/2018 je plocha ZVO součástí „plochy zvláštních komplexů občanského vybavení“. Dle oddílu 4 část (5) platí: „Komplexy převážně nadmístního významu s velkou koncentrací funkcí obchodních, vysokoškolských, kulturně společenských, sportovních, naučných, a vzdělávacích aktivit, 3/3 komplexy a areály určené pro rozvoj nových technologií a pro další funkce, které nemají samostatně specifikovaný druh plochy.“ Pro plochu ZVO jsou v hlavním využití uvedeny „zvláštní komplexy občanského vybavení“, a dále jsou v přípustném využití uvedena „hotelová a ubytovací zařízení“. Z výše uvedeného lze tedy odvozovat, že platný územní plán nevylučuje, že „hotelová a ubytovací zařízení“ mohou sloužit jako stavba „občanské vybavenosti“.«

Další průběh správního řízení

47. Žádostí č.j.ÚOHS-13349/2022/512 ze dne 20. 4. 2022 Úřad požádal Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha - Staré Město (dále jen „MMR“) ozodpovězení následujících dotazů:

1) „Existuje definice „ubytovacího zařízení“? Jaký objekt lze za „ubytovací zařízení“ považovat?

2) Definujte, prosím, pojem „objekt občanské vybavenosti“. Na základě čeho lze dovodit, že konkrétní stavba je/bude objektem občanské vybavenosti (např. na základě využití území definovaného vúzemním plánu, využití specifikovaném ve stavebním povolení či nazákladě jejího reálného využití)?

3) Lze podle Vás nazírat na stavbu, jejímž funkčním využitím má být především „ubytovací zařízení“, jako na „objekt občanské vybavenosti“ či nikoliv? Případně za jakých podmínek by se na „ubytovací zařízení“ dalo nazírat jako na „objekt občanské vybavenosti“? Váš názor, prosím, odůvodněte.

4) Pokud by stavba ubytovacího zařízení měla sloužit převážně např. jako „startovací byty“ pro mladé rodiny, obyvatele snižšími příjmy, či jako menší ubytovací jednotky pro seniory, jednalo by se o „objekt občanské vybavenosti“ či nikoliv? Váš názor, prosím, odůvodněte.

5) Pokud by se v části stavby ubytovacího zařízení měly mj. nacházet ubytovací jednotky pro seniory, bylo by možné na takovou stavbu nahlížet jako „stavbu pro zdravotnictví a sociální služby“ ve smyslu § 6 odst. 1 písm. h) vyhlášky 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb, ve znění pozdějších předpisů?“.

Vyjádření MMR ze dne 29. 4. 2022

48. Dne 29. 4. 2022 obdržel Úřad od MMR podání ze dne 29. 4. 2022, vněmž MMR reaguje na dotazy Úřadu uvedené vžádosti č.j.ÚOHS-13349/2022/512 ze dne 20. 4. 2022 (viz bod 47. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Kprvnímu dotazu MMR sděluje, že »[d]efinice „ubytovacího zařízení“ je obsažena v § 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška o obecných požadavcích na využívání území), dle kterého se stavbou ubytovacího zařízení rozumí stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový arodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci. Citované ustanovení dále stanoví, že ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do čtyř kategorií, a to a) hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování aslužeb s tím spojených; b) motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; c) penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, somezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; d) ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.

Z citovaného ustanovení je tedy zřejmé, že aby určitý objekt mohl být považován za ubytovací zařízení, musí buď naplňovat přesnou definici hotelu, motelu apenzionu, nebo naplňovat definici ostatního ubytovacího zařízení, přičemž výčet ostatních ubytovacích zařízení uvedený v citovaném ustanovení je pouze demonstrativní a není úplný. Vkaždém jednotlivém případě je tedy nutné zkoumat, zda v daném objektu dochází kposkytování ubytování a služeb s tím spojených a daný objekt je vybavený po poskytování přechodného ubytování, přičemž pokud uvedené znaky určitý objekt naplňuje, pak jej lze považovat za ostatní ubytovací zařízení.«.

49. Kdruhému dotazu MMR sděluje: „[d]efinice občanského vybavení se nachází v § 2 odst. 1 písm. m) bod 3 zákona č. 183/2006 Sb., oúzemním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), veznění pozdějších předpisů, dle kterého se občanským vybavením rozumí stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Uvedená zákonná definice je pouze demonstrativní a neposkytuje úplný výčet objektů, které mohou být považovány zaobčanské vybavení. (…)

Z výše uvedeného vyplývá, že občanské vybavení je představováno velmi rozsáhlým souborem nevýrobních ivýrobních zařízení, sahajících od správy a administrativy až po školství a výchovu. Nelze tedy poskytnout jednoduchou definici, na základě které lze určit, že konkrétní stavba je objektem občanského vybavení. V každém jednotlivém případě je tedy nutné zkoumat, kjakému účelu stavba slouží, tedy zda jde o stavbu sloužící ku prospěchu společnosti a zda je jako občanské vybavení uvedena v územním plánu.“.

50. Ktřetímu dotazu MMR uvádí, že „[u]bytovací zařízení může být objektem občanského vybavení. Jak již bylo řečeno, jedním podtypem občanského vybavení je občanské vybavení komerční, mezi něž mohou patřit právě ubytovací zařízení. Lze tedy konstatovat, že hotely, motely, penziony a ostatní ubytovací zařízení (ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy atd.) mohou být objekty občanského vybavení.“.

51. Ke čtvrtému dotazu MMR uvádí: „[ú]vodem je nutné podotknout, že je třeba důsledně rozlišovat mezi ubytovacím zařízením a bytem, jelikož jde o zcela jiný a odlišný typ staveb, přičemž sesvých charakterem vzájemně vylučují, když samotná definice obsažená v § 2 písm. c) vyhlášky oobecných požadavcích na využívání území stanoví, že stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci. V případě ubytovacího zařízení jde oposkytování krátkodobých ubytovacích služeb, přičemž takové zařízení může být objektem občanského vybavení viz výše. Oproti tomu byt (bez ohledu na to, zda jde o tzv. startovací či sociální byt), slouží podle § 3 písm. g) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, k uspokojování trvalých bytových potřeb.

Pokud je určitá stavba určena k zajišťování trvalých bytových potřeb, pak není možné, aby daná stavba byla objektem občanského vybavení, jelikož byt neslouží společnosti, nýbrž pouze předem určené osobě/skupině osob, přičemž předpokladem, aby určitá stavba mohla být občanským vybavením, je právě skutečnost, že slouží společnosti.

Závěrem lze tedy sdělit, že pokud cílem Vámi uváděných tzv. startovacích bytů je poskytování trvalých ubytovacích služeb pro mladé rodiny, obyvatele s nižšími příjmy, či jako menší ubytovací jednotky pro seniory, tedy že uvedené osoby zde budou žít s úmyslem zdržovat sezde trvale, pak je vyloučeno, aby daná stavba byla objektem občanského vybavení.“.

52. Kpátému dotazu MMR pak sděluje, že „[s]amotná vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, ve znění pozdějších předpisů, stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. V § 6 odst. 1 písm. h) citované vyhlášky je pouze stanoveno, že stavby pro zdravotnictví a sociální služby jsou stavbami občanského vybavení. Může jít například o domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy pro osoby s chronickým duševním onemocněním nebo se závislostí na návykových látkách, centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře atp. Z Vámi uváděného příkladu nevyplývá, že by dané ubytovací jednotky měly sloužit ke zdravotnictví a sociálním službám, nýbrž pouze uvádíte, že v daných ubytovacích jednotkách budou žít senioři. Za takové situaci nelze bez bližší znalosti situace usoudit, zda dané stavby mohou být stavbou pro zdravotnictví a sociální služby.“.

Další průběh správního řízení

53. Pokračování správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-14718/2022/512 ze dne 4. 5. 2022.

54. Usnesením č.j.ÚOHS-14748/2022/512 ze dne 4. 5. 2022 určil Úřad navrhovateli lhůtu kprovedení úkonu – zaslání vyjádření kníže uvedenémutvrzení zadavatele:

„Zadavatel tedy již v Oznámení o zrušení zadávacího řízení srozumitelně popsal, že požadavky nazkušenost s výkonem činností TDI a koordinátora BOZP právě a pouze ve vztahu k stavbě občanské vybavenosti jsou nepřiměřené. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že v případě výkonu činností TDI akoordinátora BOZP se jedná o standardizované činnosti zásadně vykonávané totožným způsobem u všech druhů staveb, které spočívají v dohledu nad postupem zhotovitele a jeho pracovníků, zda tito postupují v souladu s vydanými rozhodnutími, příslušnými právními předpisy a technickými normami. Z hlediska nastavení požadavků na kvalifikaci dodavatele právě posuzované Veřejné zakázky, tj.dodavatele zajišťujícího výkon činnosti TDI a koordinátora BOZP, tak dle názoru Zadavatele zásadně není podstatné, zda takovýto dodavatel má zkušenost s těmito činnostmi u stavby bytového domu, ubytovacího zařízení nebo stavby občanské vybavenosti, jelikož ve všech takovýchto případech by se jednalo o relevantní zkušenost (na rozdíl např. od zhotovitele, u kterého by naopak požadavek na konkrétní zkušenost byl dle názoru Zadavatele důvodný).“.

Vyjádření navrhovatele ze dne 6. 5. 2022

55. Dne 6. 5. 2022 obdržel Úřad od navrhovatele podání ztéhož dne, vněmž navrhovatel předně konstatuje, že předmětem přezkumného řízení je soulad rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení se zákonem. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je podle navrhovatele zjevné, že důvodem zrušení zadávacího řízení je přesvědčení zadavatele, že stavba je bytovým domem a nikoli stavbou občanské vybavenosti, a proto měla být kvalifikace vázána na stavby bytových domů a nikoli na stavby občanské vybavenosti. Naopak zrozhodnutí o zrušení zadávacího řízení rozhodně nevyplývá, že by byl zadavatel toho názoru, že by bylo nerozhodné, zda má potenciální dodavatel zkušenost s příslušnými činnostmi u stavby bytového domu, ubytovacího zařízení nebo stavby občanské vybavenosti. Je tedy zjevné, že Úřadem citovaná úvaha zadavatele není v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vyjádřena a nemůže tedy být předmětem přezkumného řízení. Navrhovatel dále sděluje, že úvaha zadavatele není ani věcně správná, když konkrétní způsob provádění výkonu činností TDI a koordinátora BOZP je dán technologickými postupy atechnickými normami, které se uplatní u příslušné stavby, resp. upříslušného druhu staveb. Podle navrhovatele takřka všichni zadavatelé veřejných zakázek na výkon činností TDI a (nebo) koordinátora BOZP si jsou této skutečnosti vědomi, a proto je za účelem prokázání kvalifikace zcela standardně požadována zkušenost s výkonem této činnosti na věcně obdobných stavbách. Sám zadavatel přistoupil ktéto argumentaci až poté, co mu bylo navrhovatelem nezpochybnitelně prokázáno, že předmětná stavba není bytovým domem, ale stavbou občanské vybavenosti, a tedy tvrzené důvody zrušení zadávacího řízení nemohou obstát.

Další průběh správního řízení

56. Usnesením č.j.ÚOHS-16564/2022/512 ze dne 17. 5. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu kprovedení úkonů – předložení poslední verze zadávací dokumentace, příp. kvalifikační dokumentace, či jiného dokumentu, který obsahuje kritéria technické kvalifikace kveřejné zakázce »Rekonstrukce objektu bývalého hotelu Opatov - zhotovitel stavby “Dům pro nový začátek“« zadávané vužším řízení, jehož předběžné oznámení bylo odesláno kuveřejnění dne 6. 9. 2018 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 10. 9. 2018 pod ev. č. Z2018-030822, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 9.2018 pod ev. č. 2018/S 174-393680, a na jejíž plnění byla uzavřena dne 11. 11. 2021 smlouva svybraným dodavatelem – HOCHTIEF CZ a.s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5 (dále jen „stavební zakázka“), a dále předložení rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele ustavební zakázky.

57. Dne 23. 5. 2022 zadavatel Úřadu předložil všechny požadované dokumenty.

58. Usnesením č.j. ÚOHS-17490/2022/512 ze dne 24. 5. 2022 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit kpodkladům rozhodnutí.

Vyjádření navrhovatele ze dne 26. 5. 2022

59. Úřad dne 26. 5. 2022 obdržel vyjádření navrhovatele ztéhož dne, vněmž navrhovatel předně rekapituluje druhostupňové rozhodnutí. Ve vztahu kdruhému důvodu zrušení zadávacího řízení spočívajícího v nedůvodně omezujících a nepřiměřených požadavcích na kvalifikaci dodavatelů, pak navrhovatel uvádí, že ani tento důvod pro zrušení neobstojí, neboť v rámci realizace související stavební zakázky nedojde k výstavbě bytového domu, ale stavby občanské vybavenosti, jak podrobně odůvodnil a řádně prokázal již ve svém návrhu a jak též jednoznačně vyplývá z šetření Úřadu, přičemž odkazuje na stanovisko OV ze dne 7. 4. 2022 astanovisko OÚR ze dne 11. 4. 2022. Podle navrhovatele je evidentní, že stanovení požadavků na kvalifikaci tak, že nepostačuje zkušenost s poskytnutím služeb při výstavbě či rekonstrukci bytových objektů, tedy staveb odlišného charakteru, než je předmět stavební zakázky, nemůže bez dalšího jako důvod zrušení zadávacího řízení obstát, tím spíš v kontextu zadavatelem uvedených zjevně nepravdivých informací o samotné povaze stavební zakázky. Navrhovatel má za to, že je zcela nepřijatelné, aby zadavatel rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odůvodnil věcně nepravdivými skutečnostmi, v daném případě charakterem předmětu stavební zakázky jako bytového domu. Navrhovatel v závěru svého vyjádření navrhuje, aby Úřad jeho návrhu vplném rozsahu vyhověl.

Vyjádření zadavatele ze dne 31. 5. 2022

60. Úřad dne 31. 5. 2022 obdržel vyjádření zadavatele ztéhož dne, vněmž zadavatel předně rekapituluje dosavadní průběh správního řízení. Zadavatel dále uvádí, že primárním důvodem pro zrušení zadávacího řízení byl důvod včasného neuveřejnění zadávací dokumentace naprofilu zadavatele. Tento důvod dokázal zadavatel srozumitelně popsat a u tohoto důvodu si byl zadavatel zcela jist jeho zákonností. Zadavatel uvádí, že nemůže nést odpovědnost za to, že předseda Úřadu vdruhostupňovém rozhodnutí vyslovil nový právní názor, který mění dosavadní rozhodovací praxi Úřadu a dle kterého tento důvod není dostatečný pro zrušení zadávacího řízení.

61. Co se týče důvodu pro zrušení zadávacího řízení spočívajícího vnepřiměřenosti požadavků na kvalifikaci, zadavatel uvádí, že si je vědom, že tento důvod může být obtížněji vysvětlitelný a obhajitelný. V průběhu správního řízení byl zadavatel konfrontován s informacemi a důkazy, které částečně mohou svědčit ve prospěch právního názoru zastávaného navrhovatelem. Zadavatel zejména po prostudování stanovisek Úřadem oslovených orgánů si je vědom toho, že u tohoto důvodu pro zrušení zadávacího řízení nemusí být jeho posouzení zcela jednoznačné. Zadavatel závěrem doplňuje, že při zrušení šetření zadávacího řízení byl přesvědčen ozákonnosti svého postupu, přičemž právnímu názoru zadavatele přisvědčil i sám Úřad vrámci rozhodnutí ze dne 7. 12. 2021. Zadavatel nemůže nést odpovědnost za to, že předseda Úřadu právě v rámci správního řízení o šetřené veřejné zakázce změnil dosavadní rozhodovací praxi Úřadu tak, že porušení zákona již nově samo osobě nemusí být dostatečným důvodem pro zrušení zadávacího řízení a že zadavatelé jsou nyní povinni zkoumat „intenzitu tohoto porušení“. Jedná se o zcela nový výklad, který Úřad podle zadavatele doposud neuplatňoval. Zadavatel současně připouští, že byl v průběhu správního řízení konfrontován s informacemi a důkazy, které v určitém ohledu mohou podporovat právní názor navrhovatele v souvislosti sdruhým důvodem pro zrušení zadávacího řízení spočívajícím v nesprávném nastavení požadavků na kvalifikaci dodavatelů. V případě, že by Úřad rozhodl vneprospěch zadavatele a vyhověl návrhu, zadavatel si dovoluje požádat Úřad, aby vzal vpotaz důvody hodné zvláštního zřetele spočívající ve změně dosavadní rozhodovací praxe Úřadu předsedou Úřadu, a aby ve smyslu § 266 odst. 2 zákona upustil od uložení povinnosti nahradit náklady řízení podle § 266 odst. 1 zákona.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

62. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, apozhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace
o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení, na základě vlastního zjištění a při zohlednění názorů druhostupňového rozhodnutí rozhodl o tom, žezadavatel při zrušení zadávacího řízení postupoval vrozporu se zákonem Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

63. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

64. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 avýzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

65. Podle § 58 odst. 5 zákona, pokud je užší řízení zahájeno odesláním předběžného oznámení, může být předběžný zájem dodavatele vyjádřen jakoukoliv formou. Zadavatel písemně vyzve všechny účastníky zadávacího řízení, kteří vyjádřili předběžný zájem, k podání žádostí o účast. Výzva k podání žádosti o účast musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Výzvu k podání žádosti o účast odešle zadavatel nejdříve 35 dní po odeslání předběžného oznámení k uveřejnění a nejpozději 12 měsíců po odeslání předběžného oznámení k uveřejnění.

66. Podle § 96 odst. 1 zákona zadavatel uveřejní zadávací dokumentaci svýjimkou formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených vpříloze č. 6 ktomuto zákonu na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy kpodání žádostí o účast podle § 58 odst. 5 zákona nejméně do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění.

67. Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

68. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí onámitkách stěžovateli. Vrozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástírozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách.

69. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

70. Podle § 266 odst. 2 zákona lze z důvodů hodných zvláštního zřetele na žádost účastníka řízení od uložení povinnosti nahradit náklady řízení podle odstavce 1 zcela nebo zčásti upustit.

Skutečnosti vyplývající zdokumentace o zadávacím řízení

71. Včl. 5.4 „Technická kvalifikace“, bodu 5.4.1 „Významné služby“, výzvy kpodání žádostí oúčast zadavatel požadoval za účelem prokázání kritéria technické kvalifikace předložení seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem, přičemž za poskytnutí významné služby zadavatel považoval mj.:

„b) provedení služby výkonu inženýrské činnosti při výstavbě nebo rekonstrukci objektu občanské vybavenosti

(…)

d) provedení služby technického dozoru stavebníka při výstavbě nebo rekonstrukci objektu občanské vybavenosti

(…)

f) provedení služby spočívající ve výkonu koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi v souladu se zákonem 309/2006 Sb., při výstavbě nebo rekonstrukci objektu občanské vybavenosti.“.

72. Včl. 5.4 „Technická kvalifikace“, vbodu 5.4.2 „Vzdělání a odborná kvalifikace realizačního týmu“, v bodu 2) „Zástupce hlavního manažera projektu“, výzvy kpodání žádostí o účast zadavatel požadoval, aby dodavatelé ve vztahu kosobě zástupce hlavního manažera projektu předložili mj. „čestné prohlášení, ze kterého bude vyplývat odborná praxe spočívající v účasti na alespoň dvou provedených službách výkonu inženýrské činnosti k objektu ubytovacího zařízení nebo k bytovému objektu, v rámci které dodavatel zajistil obstarání vyjádření kprojektové dokumentaci od dotčených orgánů státní správy a samosprávy a k činnosti spočívající vzastupování investorů v územním či stavebním řízení na rekonstrukci občanské vybavenosti (…)“.

73. Součástí dokumentace o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku zadavatel učinil mj. návrh PŘÍKAZNÍ SMLOUVY (dále jen „příkazní smlouva“).

74. V obsahu předmětné příkazní smlouvy je uvedeno, že její přílohou jsou následující dokumenty:

1. výkon činností BOZP

2. výkon činností technického dozoru stavebníka

3. položkový rozklad ceny (soupis činností)

4. doklad o pojištění odpovědnosti [bude doplněno při podpisu smlouvy].“

75. Zprofilu zadavatele dostupného na internetových stránkách https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0001501/zakazka/280401 (dále jen „profil zadavatele“) vyplývá, že zadavatel dne 30. 9. 2019 uveřejnil výzvu kpodání žádostí o účast vpředmětné veřejné zakázce.

76. Téhož dne byla na profilu zadavatele uveřejněna také příkazní smlouva a dále dokument naprofilu označený jako „Položkový rozklad ceny“.

77. Zprofilu zadavatele dále vyplývá, že zadavatel dne 20. 10. 2020 na profilu uveřejnil mj. dokumenty na profilu označené jako „Příloha č. 1 SoD“ (dále jen „příloha č. 1“), „Příloha č. 2 SoD“ (dále jen „příloha č. 2“) a „Příloha č. 3 SoD“.

78. Vpříloze č. 1 je mj. uveden výčet činností koordinátora BOZP (Úřad neuvádí kompletní výčet činností, ale pro ilustraci pouze jejich část):

„Činnosti Koordinátora BOZP Zhotovitel dále vykonává činnosti Koordinátora BOZP v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č.591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, v platném znění, tedy zabezpečovat pro objednatele výkon funkce koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále také jen „BOZP") a další činnosti vyplývající z platných a účinných právních předpisů.

Činnost koordinátora BOZP ve fázi realizace stavby, tj. zejména:

  • Zpracování ohlášení zahájení stavebních prací na staveništi a jeho doručení dotčenému oblastnímu inspektorátu práce (OIP) – NEBYLO-LI SOUČÁSTÍ ČINNOSTI KOORDINÁTORA BOZP VE FÁZI PŘÍPRAVY STAVBY.
  • Vypracování (aktualizace již zpracovaného) plánu bezpečnosti práce na staveništi pro realizaci stavby.
  • Odborné poradenství a spolupráce při jednáních s orgány státní správy a samosprávy, voblasti BOZP.
  • Součinnost při vedení stavby, účast na kontrolních dnech stavby, monitoring průběhu avýsledků činnosti.
  • Součinnost při koordinaci spolupráce dvou a více zhotovitelů při přijímání opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na specifikaci stavby a na zásady prevence rizik a činností současně prováděných na staveništi.

Připomínkování technologických postupů předložených zhotovitelem stavby z hlediska BOZP.

(…).“.

79. Vpříloze č. 2 je mj. uveden výčet činností technického dozoru stavebníka (Úřad neuvádí kompletní výčet činností, ale pro ilustraci pouze jejich část):

Technický dozor stavebníka bude zejména:

  • kontrolovat soulad provedených stavebních prací s projektovou dokumentací schválenou vrámci stavebního řízení,
  • kontrolovat, aby provedené stavební práce byly v souladu s platnými právními předpisy a se stavebním povolením,
  • kontrolovat, aby realizace staveb probíhala v maximální kvalitě dle obecně platných právních předpisů, norem a zvláštních technických podmínek a aby byla v souladu s přijatými smluvními závazky,
  • kontrolovat důsledně pracovní postupy prací a dodržování termínů,
  • kontrolovat věcnou správnost faktur, odsouhlasovat finanční částky účtované za provedené práce v průběhu výstavby,
  • kontrolovat dodržování pořádku na staveništi,

(…).“.

80. Z vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 14. 10. 2019 vyplývá: „Zadavatel přílohu č. 1 příkazní smlouvy v této fázi zadávacího řízení nezveřejnil zcela záměrně, neboť rozsah výkonu činnosti BOZP je plně definován platnými a účinnými právními předpisy, zejména pak zákonem č.309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vpracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti neboposkytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č.591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích nabezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, v platném znění. V dané fázi zadávacího řízení posuzuje zadavatel kvalifikaci účastníků, resp. účastníci prokazují splnění kvalifikačních požadavků, proto lze dotaz považovat za irelevantní, navíc s ohledem naodbornost potencionálních dodavatelů by všem dodavatelům měl být znám požadovaný rozsah těchto činností.“ (…)Zadavatel přílohu č. 2 příkazní smlouvy v této fázi zadávacího řízení nezveřejnil zcela záměrně, neboťrozsah výkonu činnosti TDS je plně definován platnými a účinnými právními předpisy, zejména pak zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování astavebním řádu (stavební zákon). V dané fázi zadávacího řízení posuzuje zadavatel kvalifikaci účastníků, resp. Účastníci prokazují splnění kvalifikačních požadavků, proto lze dotaz považovat za irelevantní, navíc sohledem naodbornost potencionálních dodavatelů by všem dodavatelům měl být znám požadovaný rozsah těchto činností.“.

81. Zprofilu zadavatele dále vyplývá, že zadavatel dne 21. 10. 2020 uveřejnil mj. výzvu kpodání nabídek vpředmětném zadávacím řízení.

82. Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 16. 11. 2020 je uvedeno: „Výzva k podání nabídek a výzva kpodání žádosti o účast (zadávací dokumentace) obsahuje veškeré povinné náležitosti stanovené přílohou č. 6 zákona, a tudíž obsahuje veškeré informace nezbytné pro zpracování cenové nabídky. Dodavatel by navíc měl být, vzhledem ke své odbornosti, schopen požadované údaje rámcově dovodit ze zadávací dokumentace, zejména z předpokládané hodnoty zakázky, rozsahu předmětu veřejné zakázky a ze stavu připravované investiční akce.“.

83. Z oznámení o zrušení zadávacího řízení vyplývá, že zadavatel rozhodl usnesením Rady hlavního města Prahy č. 1993 ze dne 30. 8. 2021 o zrušení zadávacího řízení podle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Vobsahu předmětného oznámení o zrušení zadávacího řízení je pak mj. uvedeno:

Zadavatel po dodatečném prověření zadávacích podmínek Veřejné zakázky seznal, že v rámci požadavků na kvalifikaci byly požadovány rozsáhlé zkušenosti dodavatele se službami poskytovanými ve vztahu k výstavbě nebo rekonstrukci objektů občanské vybavenosti. Jak ale zadavatel uvedl výše, v případě Stavební zakázky nedojde k výstavbě ani rekonstrukci objektu občanské vybavenosti. (…) Naopak, v rámci Stavební zakázky má primárně dojít k vytvoření rezidenčního objektu, resp. bytového domu. Zadavatel si je vědom, že v rámci Stavební zakázky kromě bytových jednotek (které tvoří naprostou převahu plnění Stavební zakázky) dojde i kvytvoření dalších prostor, nicméně v tomto případě se bude jednat zejména o vytvoření technického zázemí a provozního zařízení objektu a dále zejména o vytvoření prázdných místností formou „shell&core“. V rámci realizace Stavební zakázky tak nedojde k výstavbě či rekonstrukci objektu občanské vybavenosti (s marginální výjimkou vytvoření 1 místnosti prádelny a 1 provozovny restaurace/jídelny), ale k rekonstrukci bytového domu. (…) Požadavky na zkušenosti s plněním právě ve vztahu k objektům občanské vybavenosti jsou tak pro realizaci Veřejné zakázky nedůvodné a nadbytečné. Zadavatel zároveň neumožnil prokázání požadovaných zkušeností ve vztahu k objektům obdobného charakteru, resp. jiným objektům. Zadavatel proto shledal, že výše uvedené podmínky na kvalifikaci dodavatelů nebyly ve vztahu ke Stavební zakázce nastaveny přiměřeně, resp. správně, přičemž postupem zadavatele mohlo dojít k neoprávněnému omezení dodavatelů, kteří nemají zkušenost s poskytováním služeb u výstavby či rekonstrukce právě objektů občanské vybavenosti, avšak mají zkušenost sposkytováním služeb při výstavbě či rekonstrukcí bytových objektů.

(…)

(…) ke dni odeslání výzvy k podání žádosti o účast, tj. k 30. 9. 2019, nedošlo kuveřejnění kompletní zadávací dokumentace na profilu zadavatele. Konkrétně nebyla uveřejněna příloha č. 1 smlouvy o dílo – činnosti koordinátora BOZP a příloha č. 2 smlouvy odílo – technický dozor stavebníka, které specifikovaly rozsah činností, které by měly být realizovány na základě Veřejné zakázky. K uveřejnění těchto dokumentů na profilu zadavatele došlo až po uplynutí lhůty pro podání žádosti o účast stanovené do 1. 11. 2019, a to konkrétně ke dni 20. 10. 2020. (…) Zadavatel tak nepostupoval v souladu s § 96 odst. 1 ZZVZ ve spojení s§ 58 odst. 5 ZZVZ, podle kterých měla být kompletní zadávací dokumentace uveřejněna na profilu zadavatele ododeslání výzvy k podání žádosti o účast. V důsledku tohoto postupu došlo k nedodržení zásady transparentnosti, jelikož potenciální dodavatelé neměli k podání žádosti o účast podstatné informace o Veřejné zakázce.

(…)

Výše uvedeným postupem mohlo dojít k omezení okruhu dodavatelů, kteří by jinak bývali podali žádost o účast ve Veřejné zakázce a tím i k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.

(…)

Ve světle výše uvedených skutečností zadavatel uvádí, že v tuto chvíli, tj. po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast a zároveň po uplynutí lhůty pro podání nabídek, již nemůže změnit zadávací podmínky Veřejné zakázky, ani nemůže zhojit včasné neuveřejnění části zadávací dokumentace. Uzavřením smlouvy na Veřejnou zakázku by se zadavatel mohl dopustit porušení ZZVZ a tím spáchání přestupku, za který by zadavateli hrozila sankce až do výše 10 % ceny Veřejné zakázky.

Zadavateli tak již nezbývá, než přijmout relevantní nápravné opatření a zrušit zadávací řízení Veřejné zakázky podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, přičemž důvody hodné zvláštního zřetele pro zrušení Veřejné zakázky zadavatel podrobně popsal v tomto oznámení o zrušení Veřejné zakázky výše.“.

Skutečnosti, které Úřad zjistil zvlastní úřední činnosti

84. Včl. 10.4 „Technická kvalifikace“, vbodu 10.4.1 „Seznam významných stavebních prací“, výzvy kpodání žádostí o účast ve stavební zakázce zadavatel požadoval, aby seznam předložených významných staveb obsahoval (Úřad neuvádí kompletní výčet staveb, ale pro ilustraci pouze jejich část, pozn. Úřadu):

a) 4 významné stavební práce, znichž každá spočívala vrekonstrukci budovy občanské vybavenosti o minimálním finančním objemu (…)

b) 1 významnou stavební práci, která spočívala vcelkové rekonstrukci montovaného panelového bytového domu sminimálně 10 nadzemními podlažími (…)

c) 1 významnou stavební práci, která spočívala vrekonstrukci budovy občanské vybavenosti, jejíž součástí byly bourací práce (…)

d) 1 významnou stavební práci, která spočívala vrekonstrukci budovy občanské vybavenosti, jejíž součástí bylo provedení kontaktního zateplovacího systému scertifikací (…)

e) 1 významnou stavební práci která spočívala vrekonstrukci budovy občanské vybavenosti, jejíž součástí bylo provedení střechy svegetačními vrstvami

f) 1 významnou stavební práci která spočívala vrekonstrukci budovy občanské vybavenosti, jejíž součástí byla dodávka a montáž dieselagregátů (…)“.

85. Z oznámení o výběru dodavatele ze dne 9. 9. 2021 vyplývá, že zadavatel rozhodl usnesením Rady hlavního města Prahy č. 1994 ze dne 30. 8. 2021 o výběru dodavatele stavební zakázky, a to dodavatele – HOCHTIEF CZ a.s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5 (dále jen „dodavatel HOCHTIEF CZ a.s.“).

Právní posouzení

Kvýroku I. tohoto rozhodnutí

86. Úřad uvádí, že mezi účastníky správního řízení je sporu o to, zda byl zadavatel oprávněn kezrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tj. zda se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, abyv zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil činikoliv.

87. Kproblematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení. Obligatorně zadavatel zadávací řízení zruší podle ustanovení § 127 odst. 1 zákona, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí oúčast, předběžných nabídek nebonabídek vzadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení, fakultativně zapodmínek stanovených v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, atozapředpokladu, žestriktně dodrží zákonem vymezené podmínky pro zrušení zadávacího řízení.

88. Ačkoliv právní úprava zákona o zadávání veřejných zakázek, oproti nyní již neúčinné právní úpravě provedené zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, doznala zpohledu oprávněných důvodů zrušení zadávacího řízení změn, je podle názoru Úřadu vnyní projednávané věci přiměřeně aplikovatelná vtěch ohledech, které nebyly změnou právní úpravy nikterak dotčeny.

89. Dle názoru Úřadu je bezpochyby nadále platné, že„(…) Jakékoliv zrušení zadávacího řízení vpřípadě veřejné zakázky ale musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit vkorupci či nepřípustnou veřejnou odplatu (…).“ (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010), což lze dovodit právě ze skutečnosti, že zákon zachoval taxativní výčet důvodů, pro které lze zadávací řízení zrušit. Zrušení zadávacího řízení je tedy vždy krajním řešením, kekterému lze přistoupit pouze za splnění zákonných podmínek a zároveň jej lze považovat zazpůsob ukončení zadávacího řízení vzásadě „nechtěný“, neboť výsledkem zadávacího řízení by (zásadně) mělo být uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Bylo by totiž zcela jistě vrozporu se základními zásadami zadávacího řízení (zde zejména se zásadou transparentnosti), aby zadavatel zahajoval zadávací řízení, kdy súčastí vněm mohou býtprododavatele narelevantním trhu spojeny mnohdy i nemalé náklady, tak říkajíc „nazkoušku“ (obdobně viz rozsudek Krajského soudu vBrně č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15.10.2015).

90. Taxativní výčet důvodů pro zrušení zadávacího řízení má vést komezení možnosti zneužití tohoto práva a současně kzachování právní jistoty účastníků zadávacího řízení; pokudjdeonaznačená obecná východiska, nedošlo vtomto ohledu kžádné změně odpředchozí právní úpravy. Je tedy nepochybně i za stávající právní úpravy nežádoucí (arozp*rná sezákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele vtom smyslu, že by zrušení zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zdazrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem znejrůznějších (zákonem všakneaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti vtom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu isoudů, tj.zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádnéreálné aobjektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně aregulérně, aževzadávacím řízení využívá poctivých prostředků.

91. Aby mohlo být zrušení zadávacího řízení považováno za souladné se zákonem, musí tedyzadavatel striktně naplnit zákonné důvody pro možnost zrušení zadávacího řízení uvedené vustanovení § 127 odst. 1 či vustanovení § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona. Zadavatel rovněž musí tyto důvody transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem, popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení.

92. Krajský soud v Brně (dále jen „KS v Brně“) uvedl v rozsudku č. j. 30 Af 112/2018-110 ze dne 22.12. 2020 následující „[z]ákon o zadávání veřejných zakázek ani jiný na něj navazující právní předpis nestanoví, co se rozumí důvody hodnými zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d), prokteré nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval“. Dle tohoto rozsudku však lze při výkladu tohoto pojmu vycházet z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), která se „vztahuje k obsahově obdobnému ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, podle něhož zadavatel mohl bezzbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud v průběhu zadávacího řízení sevyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, abyvzadávacím řízení pokračoval. Přestože nyní platné ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zadávání veřejných zakázek na rozdíl od předchozí úpravy výslovně stanoví, žejenerozhodné, zdazadavatel tyto důvody pro zrušení zadávacího řízení sám způsobil činikoliv, stále se musí jednat o důvody ‚hodné zvláštního zřetele‘, tedy důvody závažné, výjimečné. Vtomto ohledu lzedosavadní judikaturu podle soudu použít i na úpravu obsaženou v zákoně o zadávání veřejných zakázek“.

93. NSS v rozsudku č. j. 10 As 356/2017-67 ze dne 31. 10. 2018 uvedl, že „důvody, prokterélzezrušit zadávací řízení, musí být důvody objektivními, které stojí vně zadavatele, ohrožují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a představovaly by stejně závažný aobjektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo srovnatelném postavení zadavatele a v týchž čisrovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení zrušeno“ (srov. rovněž rozsudek NSS č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010). Podle rozsudku KS v Brně č. j. 29Af81/2016-103 ze dne 25. 2. 2019 „důvody hodné zvláštního zřetele vedoucí ke zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o zadávání veřejných zakázek musí býtobjektivní a podložené. Objektivnost přitom musí být založena nikoliv na odhadu, pocitech čidojmech zadavatele, alemusí mít reálné základy a musí být ověřena“ (srov. rovněž rozsudky NSS č. j. 5 As 18/2016-48 ze dne 8. 12. 2016 nebo KS v Brně č. j. 31 Af 18/2013-98 ze dne 8.12.2014). Jak uvedl NSS v rozsudku č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010, „[p]okud jezásadu objektivity nutno dodržet při zadávání veřejné zakázky, nelze ji negovat posteriorně tím, že pro subjektivní důvody zadavatel zakázku zruší. Objektivní přístup musí být zachován po celou dobu procesu, jak již vyslovil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 12.5.2008, č. j. 5 Afs 131/2007-131“.

94. KS v Brně v rozsudku č. j. 29 Af 13/2017-101 ze dne 20. 8. 2019 shrnul, že „[v] judikatuře správních soudů lze nalézt několik případů veřejných zakázek, při kterých došlo k jejich zrušení z důvodů hodných zvláštního zřetele ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách v souladu se zákonem. Za legitimní důvod bylo označeno zkrácení objemu finančních prostředků předpokládaných na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky v průběhu jejího zadávání (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2016, č. j. 6 As 278/2015-34, nebo ze dne 13. 12. 2016, č. j. 6 As 136/2016-37) nebo také chybné otevření obálek snabídkami (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2015, č. j. 8 As 32/2014-38). Pod ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách byl podřazen i případ, kdy zadavateli v zadávacím řízení zbyla jen jediná nabídka (srov. rozsudek Krajského soudu vBrně ze dne 6. 10. 2010, č. j. 62 Ca 79/2008-60). Naopak za nezákonný důvod zrušení zadávacího řízení bylo soudy označeno zrušení veřejné zakázky z důvodu existence arbitrážního sporu mezi zadavatelem a vítězným uchazečem (srov. citovaný rozsudek č. j. 2 Afs 64/2009-109) či z důvodu, že nabídková cena uchazeče s nejnižší nabídkovou cenou převyšovala rozpočtem obce stanovenou částku, aniž by v zadávací dokumentaci byla uvedena výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15.10.2015, č. j. 30 Af 65/2013-70). V citovaném rozsudku č. j. 10 As 356/2017-67 pakNejvyšší správní soud dospěl k závěru, že ‚ke zrušení zadávacího řízení nemůže bez dalšího vést pouze snaha zadavatele vyhnout se případné sankci za své vlastní pochybení, např.zanedostatečnou opatrnost při formulaci zadávací dokumentace‘. Proto důvodem prozrušení zadávacího řízení nemůže být pouhá obava zadavatele, že uchazeč nebude schopen dostát svým závazkům zesmlouvy, nebosituace, kdy zadavatel na základě důvodů nasvéstraně přestane mít zájem vzadávacímřízení pokračovat (např. vysoutěžená cena semu zdá příliš vysoká), neboťsenejedná o objektivní důvody, ale naopak o důvody ryze subjektivní založené naoprávněných či uměle (příp. účelově) vykonstruovaných obavách zbudoucího vývoje, důsledcích atp., jež zavdávají pochybnosti ineúčelovosti a férovosti zadávacího řízení“. Podlerozsudku NSS č. j. 6 As 169/2019-42 ze dne 26. 3. 2020 „důvod hodný zvláštního zřetele, prokterý nelze po zadavateli požadovat, abyvzadávacím řízení pokračoval, může být dán itehdy, pokud zadavatel nemá reálně jinou možnost, jak v zadávacím řízení pokračovat“.

95. Všetřeném případě zadavatel zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku, jejímž předmětem bylo zajištění výkonu koordinátora investiční akce, výkonu BOZP, výkonu inženýrských činností v průběhu stavby, výkonu činností technického dozoru stavby a zajištění kolaudačního souhlasu ke stavbě. Zadávací řízení pakzadavatel sodkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona zrušil svým rozhodnutím ze dne 30.8.2021.

96. Zrušení zadávacího řízení zadavatel odůvodnil dvěma důvody. Prvním důvodem, pro který zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, bylo stanovení nedůvodně omezujících anepřiměřených požadavků nakvalifikaci dodavatelů spočívající vtom, že zadavatel požadoval u dodavatelů větší počet zkušeností sposkytováním služeb vevztahu k výstavbě či rekonstrukci objektů občanské vybavenosti realizovaných ve velkém finančním objemu, přičemž v rámci stavební zakázky zásadně nebude realizována výstavba anirekonstrukce objektu občanské vybavenosti. Požadavky nazkušenosti s plněním právě vevztahu k objektům občanské vybavenosti jsou takdle zadavatele pro realizaci veřejné zakázky nedůvodné anadbytečné. Druhýdůvod představovalo neuveřejnění zadávací dokumentace naprofilu zadavatele, když ke dni odeslání výzvy k podání žádosti o účast, tj. k 30. 9. 2019, nedošlo kuveřejnění kompletní zadávací dokumentace na profilu zadavatele. Konkrétně nebyla uveřejněna příloha č. 1 příkazní smlouvy – „Činnosti koordinátora BOZP“ a příloha č. 2 příkazní smlouvy – „Technický dozor stavebníka“, které specifikovaly rozsah činností, které by měly být realizovány nazákladě veřejné zakázky. K uveřejnění těchto dokumentů na profilu zadavatele došlo ažpouplynutí lhůty pro podání žádosti o účast stanovené do 1. 11. 2019, ato konkrétně kedni20.10. 2020.

97. Úřad konstatuje, že při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo vsouladu se zákonem, bude na důvody, pro které zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení nahlížet optikou výše citované judikatury, resp. rozhodovací praxe Úřadu, při zohlednění druhostupňového rozhodnutí všetřené věci.

Ke zrušení zadávacího řízení zdůvodu nepřiměřeně stanoveného kritéria technické kvalifikace

98. Úřad dříve, než přistoupí kposouzení toho, zda zadavatel postupoval při zrušení zadávacího řízení z důvodu nepřiměřeně stanoveného kritéria technické kvalifikace vsouladu sezákonem, popíše průběh a okolnosti zadávacího řízení, jež předcházely samotnému zrušení zadávacího řízení zadavatelem.

99. Zadavatel dne 6. 9. 2018 zahájil užší řízení na stavební zakázku (tedy rozdílnou veřejnou zakázku, než je šetřená veřejná zakázka), jejímž předmětem byla rekonstrukce prostor bývalého hotelu Opatov. Krátce na to, dne 1.10.2018 (tedy o necelé 4 týdny později), zadavatel zahájil také samostatné užší řízení na šetřenou veřejnou zakázku, jejímž cílem bylo zajistit pro související stavební zakázku technicko - inženýrské služby (konkrétně výkon koordinátora investiční akce, výkon BOZP, výkon inženýrských činností vprůběhu stavby, výkon technického dozoru stavby, zajištění kolaudačního souhlasu ke stavbě). Ze zadavatelem poskytnutých výpisů zelektronického nástroje vyplývá, že zadavatel vprůběhu měsíce října alistopadu roku 2019 obdržel 4 žádosti o účast všetřené veřejné zakázce a vlistopadu roku 2020 zadavatel obdržel 4 nabídky na veřejnou zakázku. Následně zadavatel usnesením Rady hlavního města Prahy č. 1993 ze dne 30. 8. 2021 rozhodl ojejím zrušení.

100. Vodůvodnění oznámení o zrušení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku zadavatel uvedl jako první důvod, pro který přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, stanovenínedůvodně omezujících anepřiměřených požadavků na kvalifikaci dodavatelů spočívajících v tom, žezadavatel požadoval u dodavatelů větší počet zkušeností sposkytováním služeb ve vztahu kvýstavbě či rekonstrukci objektů občanské vybavenosti realizovaných vevelkém finančním objemu, přičemž v rámci stavební zakázky zásadně nebude realizována výstavba ani rekonstrukce objektu občanské vybavenosti. Požadavky nazkušenosti s plněním právě vevztahu k objektům občanské vybavenosti jsou tak dle zadavatele pro realizaci veřejné zakázky nedůvodné anadbytečné. Zadavatel zároveň neumožnil prokázání požadovaných zkušeností ve vztahu kobjektům obdobného charakteru, resp. jiným objektům. Zadavatel proto shledal, že výše uvedené podmínky na kvalifikaci dodavatelů nebyly ve vztahu kestavební zakázce nastaveny přiměřeně, resp. správně, přičemž postupem zadavatele mohlo dojít kneoprávněnému omezení dodavatelů, kteří nemají zkušenost sposkytováním služeb uvýstavby či rekonstrukce právě objektů občanské vybavenosti, avšakmají zkušenost sposkytováním služeb při výstavbě či s rekonstrukcí bytových objektů. V důsledku uvedeného nastavení zadávacích podmínek veřejné zakázky mohlo dle zadavatele dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů, a tím i k podstatnému ovlivnění výběru dodavatele.

101. Úřad vprvé řadě opětovně konstatuje, že ukončení zadávacího řízení v podobě zrušení zadávacího řízení je nutno považovat vzásadě za objektivně nežádoucí stav. Zadávací řízení by totiž vždy mělo směřovat k zadání veřejné zakázky. Důvody pro zrušení zadávacího řízení je proto třeba posuzovat a vykládat restriktivně. Pakliže jde o důvody hodné zvláštního zřetele vesmyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona, u nich musí být zhodnoceno, zda jejich intenzita dosáhla takové míry, že po zadavateli nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, tj. zadavatel se musí nacházet fakticky v bezvýchodné situaci.

102. Všetřeném případě zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení zdůvodu nevhodně (nepřiměřeně) stanoveného kritéria technické kvalifikace, a to až po téměř třech letech od okamžiku zahájení předmětného zadávacího řízení, resp. cca 2 roky od uveřejnění výzvy kpodání žádostí o účast, vdobě, kdy již byly zadavateli doručeny žádosti o účast a následně také 4 nabídky od dodavatelů (vč. nabídky navrhovatele), přičemžvoznámení o zrušení zadávacího řízení zadavatel pouze konstatoval, že „po dodatečném prověření zadávacích podmínek Veřejné zakázky seznal, že v rámci požadavků na kvalifikaci byly požadovány rozsáhlé zkušenosti dodavatele se službami poskytovanými ve vztahu k výstavbě nebo rekonstrukci objektů občanské vybavenosti. Jak ale zadavatel uvedl výše, v případě Stavební zakázky nedojde k výstavbě ani rekonstrukci objektu občanské vybavenosti. (…) Naopak, vrámci Stavební zakázky má primárně dojít kvytvoření rezidenčního objektu, resp. bytového domu.“. Takové jednání zadavatele proto vzbuzuje ze strany Úřadu pochybnosti oskutečných důvodech zrušení zadávacího řízení, když jednoduše řečeno zadavateli ode dne zahájení předmětného zadávacího řízení, tedy od 1.10.2018 do samotného zrušení zadávacího řízení (tedy po necelé 3 roky trvání zadávacího řízení), způsob nastavení kritérií technické kvalifikace nezpůsobovalo žádné obtíže a současně ani vhodnost nastavení těchto kritérií nebyla rozporována žádným zmožných dodavatelů.

103. I samotné tvrzení zadavatele, že vrámci související stavební zakázky „má primárně dojít kvytvoření rezidenčního objektu, resp. bytového domu“ působí značně rozporuplně. Úřad provedeným šetřením zjistil, že krealizaci stavební zakázky má dojít na území hl. města Prahy, konkrétně na pozemcích parc. č. 2031/58, 2890/4, 2031/288,2031/290, 2890/5, 2031/292, 2890/3, 2891/4 a dalších vk. ú. Chodov (dále jen „dotčené území“). Způsob využití dotčeného území je pak podle stanoviska OÚR ze dne 11. 4. 2022 závazně definován obecně závaznou vyhláškou hlavního města Prahy č. 32/1999 Sb. HMP, o závazné části Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, ze dne 26. 10. 1999, ve znění všech pozdějších předpisů, tj. spřílohou č. 1 (Regulativy plošného a prostorového uspořádání území hlavního města Prahy) dle opatření obecné povahy č. 55/2018, takovým způsobem, že hlavním využitím této plochy má být umístění areálů a komplexů specifických funkcí nebo jejich kombinace akoncentrovaných aktivit neuvedených v jiných plochách pro zvláštní komplexy občanského vybavení a přípustným využitím pak umístění obchodních zařízení s celkovou hrubou podlažní plochou nepřevyšující 20 000 m2, stavby a zařízení pro veřejnou správu, stavby a zařízení pro administrativu, služby, zařízení veřejného stravování, hotelová a ubytovací zařízení a další ( viz bod 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Podle citovaného stanoviska obecně stavba (případně rekonstrukce) bytového domu ani rezidenčního objektu není vsouladu smožným využitím dotčeného území, přičemž výslovně se vcitovaném stanovisku uvádí, že na dotčeném území nelze za dosavadních platných předpisů umístit bytový dům. Obdobné závěry Úřad získal zobsahu stanoviska OV ze dne 7. 4. 2022. Ze stanoviska OV ze dne 7. 4. 2022 dále také vyplývá, že stavba, byla povolena společným územním rozhodnutím a stavebním povolením ze dne 13. 11. 2018 č. j. MCP11/18/061578/OV/BAL, jakožto stavební úpravy stávajících ubytovacích jednotek. Podle stanoviska MMR ze dne 29. 4. 2022 je nutné důsledně rozlišovat mezi ubytovacím zařízením a bytem, jelikož jde o zcela jiný a odlišný typ staveb, přičemž sesvým charakterem vzájemně vylučují. Veškeré Úřadem zjištěné skutečnost tedy nasvědčují tomu, že vpřípadě stavební zakázky se má jednat spíše o výstavbu (či rekonstrukci) ubytovacího zařízení, a nikoliv o rekonstrukci bytového domu, resp. výsledná stavba nebude moci být zkolaudována jako bytový dům (objekt kbydlení), neboť umístění takovéto stavby není vsouladu územně plánovací dokumentací. Úřad má za to, že si zadavatel od samého počátku zadávacího řízení plně uvědomoval skutečnost, že výstavba bytového domu, případně rezidenčního objektu, není vsouladu svyužitím určení plochy dle územního plánu, neboť obecně již při přípravě projektové dokumentace, stejně jako obecně vrámci procesu získaní stavebního povolení, je nezbytné povědomí o možnostech využití území, tak aby bylo vsouladu súzemně plánovací dokumentací, resp. možné předpokládané využití stavby zestavebního povolení vyplývá. Úřadu však není zřejmé, proč tento zavádějící argument (že dojde kvytvoření rezidenčního objektu, jež má převážně rezidenční charakter) zadavatel uváděl voznámení o zrušení šetřené veřejné zakázky, a to až téměř o tři roky později odzahájení zadávacího řízení.

104. Sjistotou současně nelze přijmout ani argument zadavatele, spočívající vtvrzení, že „v případě Stavební zakázky nedojde kvýstavbě ani rekonstrukci objektu občanské vybavenosti“. Zestanoviska OV ze dne 7. 4. 2022 Úřad zjistil, že se podle společného územního rozhodnutí astavebního povolení ze dne 13. 11. 2018 č. j. MCP11/18/061578/OV/BAL má jednat ostavební úpravy stávajících ubytovacích jednotek. Podle citovaného stanoviska není vyloučeno, že se do budoucna může jednat o stavbu občanské vybavenosti nebo případně ostavbu ubytovacího zařízení. Do doby vydání kolaudačního souhlasu však způsob užívání podle orgánu OV nelze jednoznačně určit. Zuvedeného vyplývá, že ani tento argument zadavatele není zcela pravdivý, neboť kolaudační souhlas ke stavbě, vněmž by byl surčitostí způsob užívání stavby uveden, nebyl dosud vydán. Pro úplnost Úřad dodává, že na základě informací vyplývajících ze stanoviska OV ze dne 7. 4. 2022 týkajících se povoleného využití dotčeného území, lze dovodit, že kolaudační souhlas pro stavbu, jejímž využitím by bylo „čistě“ bydlení (tedy stavbu bytového domu/či jiného typu rezidenčního bydlení) by nemohl být vydán, neboť využití dotčeného území pro účely bydlení by bylo vpřímém rozporu súzemně-plánovací dokumentací.

105. Pochybnost o účelovosti postupu zadavatele je dále také zesílena tím, že zadavatel ve stejný den, kdy rozhodl o zrušení šetřené veřejné zakázky (30. 8. 2021), také rozhodl ovýběru dodavatele vsouvisející stavební zakázce (tedy naopak směřoval kdokončení zadávacího řízení), vněmž byla kritéria technické kvalifikace vztažena především právě ke stavbám občanské vybavenosti (viz bod 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Konkrétně zadavatel rozhodl usnesením Rady hlavního města Prahy č. 1994 ze dne 30.8.2021 o zadání související stavební zakázky dodavateli HOCHTIEF CZ a.s. Úřad na tomto místě připomíná, že výkon technicko-inženýrských služeb, které jsou předmětem šetřené veřejné zakázky, měl být prováděn právě na stavební zakázce; je tedy zřejmé, že obě veřejné zakázky spolu velice úzce souvisejí. Jednoduše řečeno, zadavatel tedy šetřenou veřejnou zakázku zrušil mj. sodůvodněním, že se jedná obytový dům, a nikoliv o stavbu občanské vybavenosti, a naopak v zadávacím řízení na stavební zakázku (v níž kritéria technické kvalifikace směřují především kprokázání zkušeností srealizací objektů občanské vybavenosti) přibližně ve stejný okamžik pokračoval a směřoval kjeho úspěšnému dokončení, když rozhodl o výběru dodavatele (viz bod 85. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel tak prakticky vjednom okamžiku (totožný den) rozhodl o zrušení šetřené zakázky a provedl výběr dodavatele vsouvisející stavební zakázce, ačkoliv si byl vědom nastavených kritérií technické kvalifikace vzadávacím řízení na stavební zakázku, která vtomto zadávacím řízení nepovažoval zapřekážku hospodářské soutěže, avšak obdobná kritéria všetřeném zadávacím řízení ano.

106. Sohledem na shora uvedené tak Úřad konstatuje, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení včásti týkající se nepřiměřeně stanoveného kritéria technické kvalifikace působí vkomplexu všech argumentů zadavatele pouze účelově, když zadavatelem specifikované důvody pro zrušení zadávacího řízení nelze považovat za objektivní a podložené, jelikož nemají reálné základy. Zadavatelem popsané důvody tak zdaleka nedostojí přísným požadavkům výše citované rozhodovací praxe a nelze je považovat zadůvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

107. Ve světle výše popsaných skutečností tak Úřad vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že žádný ze zadavatelem prezentovaných argumentů uvedených voznámení o zrušení zadávacího řízení včásti týkající se nepřiměřeně stanoveného kritéria technické kvalifikace není možno považovat za důvod hodný zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, pro který by po zadavateli nebylo lze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a jenž by jej tedy opravňoval šetřené zadávací řízení zrušit.

Ke zrušení zadávacího řízení zdůvodu neuveřejnění kompletní zadávací dokumentace na profilu zadavatele

108. Jelikož předseda Úřadu vdruhostupňovém rozhodnutí dospěl kjednoznačnému závěru, podle něhož důvod spočívající vneuveřejnění kompletní zadávací dokumentace na profilu zadavatele nelze vsouvislosti sšetřenou veřejnou zakázkou považovat za důvod hodný zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, asohledem na skutečnost, že Úřad je závěry uvedenými vdruhostupňovém rozhodnutí vázán, Úřad uvádí následující.

109. Vprvé řadě je třeba přihlédnout kcharakteru předmětu veřejné zakázky. Ten byl čl. 3výzvy kpodání žádostí o účast vymezen jako zajištění:

  • výkonu koordinátora investiční akce,
  • výkonu BOZP,
  • výkonu inženýrských činností vprůběhu stavby,
  • výkonu technického dozoru stavby,
  • kolaudačního souhlasu ke stavbě.

110. S výše uvedeným vymezením předmětu veřejné zakázky pak koresponduje i znění příkazní smlouvy, která byla zadavatelem zveřejněna na jeho profilu dne 30. 9. 2019, tj. spolu s výzvou pro podávání žádostí o účast. Spolu s příkazní smlouvou pak byla na profilu zadavatele zveřejněna příloha č. 3 – „Položkový rozklad ceny (soupis činností)“. Příkazní smlouva pak dále odkazuje na přílohu č. 1 – výkon činností BOZP a přílohu č. 2 – Výkon činností technického dozoru stavebníka, které byly ovšem na profilu zadavatele zveřejněny až po uveřejnění výzvy k podání žádostí o účast. Potenciální dodavatelé tak těmito přílohami nedisponovali vobdobí, kdyměli zvážit svoji účast vzadávacím řízení.

111. Dále Úřad přihlédl i kdruhu zadávacího řízení, kterým byla veřejná zakázka zadávána. Zadavatel zvolil vposuzovaném případě užší řízení dle § 58 a násl. zákona, jehož oznámení bylo odesláno kuveřejnění dne 1. 10. 2018, výzva kpodání žádostí o účast byla zveřejněna dne 30. 9. 2019 a stanovuje obecně předmět veřejné zakázky, způsob podání žádosti, způsob, jakým budou nabídky hodnoceny, a zejména výčet požadavků k prokázání splnění kvalifikace. Na základě žádostí o účast měl zadavatel posoudit splnění podmínek kvalifikace a následně vyzvat k podání nabídky všechny účastníky zadávacího řízení, kteří splnění podmínek kvalifikace prokázali.

112. Úřad konstatuje, že nezveřejnění příloh č. 1 a 2 příkazní smlouvy představuje porušení zákona, neboť tyto jsou součástí příkazní smlouvy (jak už vyplývá ze samotného názvu těchto dokumentů, tak i z jejich obsahu) a jako takové jsou součástí zadávací dokumentace ve smyslu § 28 odst. 1 písm. b) zákona, která měla být správně uveřejněna dle § 96 odst. 1 zákona již ke dni odeslání výzvy kpodání žádostí o účast, neboť zadavatel zahájil zadávací řízení dle § 58 odst. 5 zákona odesláním předběžného oznámení. Jakkoliv však došlo kporušení zákona, je dle názoru Úřadu vnávaznosti na závěry druhostupňového rozhodnutí dále nezbytné se věnovat otázce intenzity tohoto porušení, tedy jestli dosáhlo takové míry, kterábyospravedlňovala zrušení zadávacího řízení. Zde je nutno přihlédnoutke skutečnosti, ževefázi podání žádostí o účast by tyto přílohy mohly sloužit dodavatelům toliko jako podklad prorozhodnutí o podání žádosti oúčast vzadávacím řízení. Dodavatelé přitom měli jako podklad pro toto rozhodnutí kdispozici krom samotné výzvy kpodání žádostí o účast (kteráobsahovala podrobné požadavky na splnění podmínek kvalifikace) rovněž příkazní smlouvu ajejí přílohu č. 3. Ztěchto dokumentů bylo zjevné, jaké činnosti jsou předmětem veřejné zakázky azejména co musí dodavatelé pro podání žádostí oúčast splňovat. Lzetakrozumně očekávat, že dodavatelé, kteří se profesionálně věnují uvedeným činnostem, jsouschopni posoudit, jaké konkrétní činnosti mají být v rámci předmětu veřejné zakázky vykonávány, atopřinejmenším v takovém rozsahu, který jim umožní vyhodnotit případnou účast vzadávacím řízení. Tomuto závěru pak odpovídá i znění samotné příkazní smlouvy. Vbodě 2.3. příkazní smlouva odkazuje na přílohu č. 1 jako navymezení rozsahu výkonu činností BOZP, nikoliv však výlučně[1]. V bodě 2. 5. odkazuje příkazní smlouva na přílohu č. 2 jako na vymezení rozsahu provedení činností technického dozoru stavby, opět nikoliv však výlučně. Ze znění příkazní smlouvy tak vyplývá, že jakkoliv jsou činnosti, které jsou předmětem veřejné zakázky, blíže vymezeny v uvedených přílohách, toto vymezení není zcela vyčerpávající. Uvedené přílohy jsou navíc zejména podkladem pro podání nabídky, nikoliv primárně podkladem propodání žádostí o účast. Sám zadavatel tudíž předpokládal nastranědodavatelů takovou míru znalostí o činnostech, které jsou předmětem veřejné zakázky, že nepovažoval zanutné uvést v předmětných přílohách jejich vyčerpávající výčet. Takovým výčtem by totiž dodavatelé nedisponovali ani v situaci, kdy by uvedené přílohy byly zveřejněny na profilu zadavatele zároveň s výzvou k podání žádostí o účast, a to s ohledem naskutečnost, že ani přílohy neobsahovaly výlučné vymezení rozsahu jednotlivých činností (sohledem na formulaci „nikoliv však výlučně“).

113. To, že nepovažoval uveřejnění předmětných příloh jako podkladu pro podání žádostí o účast za nutné, zadavatel vprůběhu zadávacího řízení sám výslovně potvrdil. Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 14. 10. 2019 zadavatel reagoval na výslovný požadavek doplnění přílohy č. 1. Zadavatel k tomuto uvedl: „Zadavatel přílohu č. 1 příkazní smlouvy v této fázi zadávacího řízení nezveřejnil zcela záměrně, neboť rozsah výkonu činnosti BOZP je plně definován platnými a účinnými právními předpisy, zejména pak zákonem č.309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vpracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti neboposkytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č.591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích nabezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, v platném znění. V dané fázi zadávacího řízení posuzuje zadavatel kvalifikaci účastníků, resp. účastníci prokazují splnění kvalifikačních požadavků, proto lze dotaz považovat za irelevantní, navíc s ohledem naodbornost potencionálních dodavatelů by všem dodavatelům měl být znám požadovaný rozsah těchto činností.“. Obdobně se pak zadavatel vyjádřil k absenci přílohy č. 2: „Zadavatel přílohu č. 2 příkazní smlouvy v této fázi zadávacího řízení nezveřejnil zcela záměrně, neboťrozsah výkonu činnosti TDS je plně definován platnými a účinnými právními předpisy, zejména pak zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování astavebním řádu (stavební zákon). V dané fázi zadávacího řízení posuzuje zadavatel kvalifikaci účastníků, resp. Účastníci prokazují splnění kvalifikačních požadavků, proto lze dotaz považovat za irelevantní, navíc sohledem naodbornost potencionálních dodavatelů by všem dodavatelům měl být znám požadovaný rozsah těchto činností.“. Ve stejném duchu se pak zadavatel vyjádřil iveVysvětlení zadávací dokumentace ze dne 16. 11. 2020 kde uvedl: „Výzva k podání nabídek avýzva kpodání žádosti o účast (zadávací dokumentace) obsahuje veškeré povinné náležitosti stanovené přílohou č. 6 zákona, a tudíž obsahuje veškeré informace nezbytné pro zpracování cenové nabídky. Dodavatel by navíc měl být, vzhledem ke své odbornosti, schopen požadované údaje rámcově dovodit ze zadávací dokumentace, zejména z předpokládané hodnoty zakázky, rozsahu předmětu veřejné zakázky a ze stavu připravované investiční akce.“.

114. Sohledem na výše uvedené je tak nutno vyslovit závěr, že zadavatelem nezveřejněné (respektive zveřejněné opožděně) přílohy příkazní smlouvy, nebyly nezbytné pro kvalifikované rozhodnutí dodavatelů opodání či nepodání žádosti o účast vzadávacím řízení. Zároveň je zde nutné poznamenat, že z vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 14. 10. 2019 a 16. 11. 2020 vyplývá, že zadavatel si byl vědom toho, žepřílohy příkazní smlouvy č. 1 a č. 2 nebyly zveřejněny, respektive nebyly zveřejněny zároveň svýzvou pro podání žádostí o účast a nejpozději dne 16.11.2020 v tom nespatřoval žádný rozpor se zákonem. Přílohy č. 1 a 2 příkazní smlouvy pakbyly uveřejněny dne 20. 10. 2020, tedy jeden den před uveřejněním výzvy k podání nabídek.

115. Je tedy nutné vyhodnotit, zda uvedený důvod pro zrušení zadávacího řízení byl důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, abyv zadávacím řízení pokračoval. Zákon přitom nestanoví, cose rozumí důvody hodnými zvláštního zřetele podle uvedeného ustanovení. Při aplikaci tohoto pojmu jetudíž opět nutné vycházet z relevantní judikatury správních soudů (viz body 92. až 94. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

116. Z uvedené judikatury jednoznačně vyplývá, že přístup k důvodům pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona musí být co nejvíce restriktivní. Zrušení zadávacího řízení pakpředstavuje krajní prostředek a nelze připustit, aby zadávací řízení byla rušena ipropochybení zadavatele, která měla zanedbatelný vliv na postup účastníků zadávacího řízení. Taková drobná pochybení se totiž vyskytují vmnoha zadávacích řízeních azadavatelé by tak byli oprávněni zadávací řízení zrušit prakticky vždy. Vtéto souvislosti jetřeba postupovat ivsouladu se zásadou přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona.

117. Dále je nutné poukázat na další skutečnosti, že z vysvětlení zadávací dokumentace vyplývá, žezadavatel si byl včasného neuveřejnění příloh vědom, přičemž takto postupoval záměrně atento postup dokonce vprůběhu zadávacího řízení sám obhajoval. Takový postup zadavatele ovšem vyvolává otázku, zda zrušení zadávacího řízení zadavatelem nebylo motivováno účelově. Důvod spočívající vneuveřejnění kompletní zadávací dokumentace na profilu zadavatele nelze proto vsouvislosti sšetřenou veřejnou zakázkou považovat za důvod hodný zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

118. Zadavatel dále jako souhrnný důvod pro zrušení zadávacího řízení uvedl, že vzhledem kpostupu v rozporu sezákonem by se uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku mohl dopustit porušení zákona atím spáchání přestupku, za který by zadavateli hrozila sankce až do výše 10% ceny veřejné zakázky. Zde je nutné poukázat na citovaný rozsudek NSS č. j. 10As356/2017-67, dle kterého nemůže ke zrušení zadávacího řízení vést snaha zadavatele vyhnout sepřípadné sankci zasvévlastní pochybení. Při tom právě o takovou situaci se vřešeném případě jedná, kdyžzadavatel konstatoval pochybení, kterých se měl dopustit vprůběhu zadávacího řízení asohledem namožnou sankci, která by mohla být důsledkem těchto pochybení, přistoupil kzrušení zadávacího řízení. Zadavatel navíc neuvedl žádný jiný relevantní důvod, prokterýbynebylo možno požadovat, aby vzadávacím řízení pokračoval.

119. Sohledem na shora uvedené tak Úřad konstatuje, že vnávaznosti na žádný zezadavatelem prezentovaných argumentů uvedených voznámení o zrušení zadávacího řízení není možno považovat za důvod hodný zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, pro který by po zadavateli nebylo lze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a jenž by jej tedy opravňoval šetřené zadávací řízení zrušit. Úřad proto shrnuje, že zadavatel nedodržel při zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku postup stanovený v § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť zde nebyl dán důvod hodný zvláštního zřetele dle výše citovaného ustanovení zákona.

120. První předpoklad pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, tedy prokázání, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky (zde postup stanovený v§127 odst.2 písm. d) zákona, je tedy splněn.

121. Úřad dále konstatuje, že výše uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nezákonný postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávací řízení na veřejnou zakázku vrozporu se zákonem měl za následek nezadání předmětu veřejné zakázky,
tj. neuzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, neboť po zrušení zadávacího seřízení se již žádný z dodavatelů nemůže stát dodavatelem vybraným.

122. Rovněž druhá podmínka pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, tedy možný vliv na výběr dodavatele, je tedy splněna. Rovněž tak je splněna i poslední podmínka, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku dosud nedošlo.

123. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Knámitce navrhovatele týkající se nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

124. Kargumentu navrhovatele týkající se nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, kdy sezadavatel podle navrhovatele nijak nevyjádřil ke všem jeho námitkám, Úřad především odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01903/2020/ 323/VVá ze dne 17. 1. 2020, v němž předseda Úřadu mj. uvedl: „Není možné a především není účelné vyžadovat pozadavateli, aby větu od věty a slovo od slova vypořádával často velmi obsáhle podané námitky zadavatele, pokud mu dá v celkovém kontextu odpovědi navšechny jeho námitky, přičemž vyvrátí nebo potvrdí jeho úmysl zahájit správní řízení. (…) Opakuji tedy, že ač je samozřejmě po zadavateli nutno požadovat vyjádření ke všem navrhovatelovým námitkám, není účelem institutu námitek a rozhodnutí o nich, zahlcovat zadavatele rozsáhlými podáními, na jejichž každou větu by bylo nutné podrobně odpovídat. Takový postup by byl absurdní, zneužitelný a byl by v rozporu jak se smyslem institutu námitek, tak se zásadami zadávání veřejných zakázek.“.

125. Podle navrhovatele se zadavatel řádně nevyjádřil k námitce spočívající vtvrzení, že předmětná část dokumentace byla součástí výzvy kpodání nabídek, tedy součástí výzvy podle přílohy č. 6 zákona a nevztahuje se na ni tudíž povinnost zveřejnění na profilu zadavatele ve smyslu § 96 odst. 1 zákona a dále ve vztahu kdalším námitkám spočívajícím vtvrzení, že výčet jednotlivých výkonů vpředmětných přílohách byl pouze příkladmý, odpovídající zákonné úpravě a nebyl tak nepochybně nutný pro řádné podání žádosti o účast, resp. nabídky, a také, že předmět plnění veřejné zakázky byl konkrétně specifikován v textu smlouvy o dílo, kterou měli účastníci k dispozici od okamžiku odeslání výzvy pro podání žádostí o účast až do konce lhůty pro podání nabídky. V článku V. rozhodnutí o námitkách se zadavatel knámitkám navrhovatele vyjádřil, když vúvodu znovu popsal důvody, které ho vsouvislosti suveřejňováním na profilu zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení a vysvětlil navrhovateli důsledky svého pochybení, včetně odkazů nakonkrétní zákonná ustanovení. Zadavatel dále uvedl, že „výjimka se vztahuje pouze na výzvu dle § 58 odst. 5 ZZVZ, nikoli nazadávací dokumentaci, tj. veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, které musí být sděleny nebo zpřístupněny účastníkům zadávacího řízení podle § 96 odst. 1 ZZVZ ode dne zahájení zadávacího řízení, resp. odeslání výzvy k podání žádostí o účast podle § 58 odst. 5 ZZVZ, a to včetně všech částí zadávací dokumentace.“. Zcitované části rozhodnutí onámitkách je zřejmé, že zadavatel reagoval nanámitku navrhovatele, spočívající vtvrzení, že část dokumentace (příloha č. 1 a č. 2) byla součástí výzvy kpodání nabídek, tedy součástí výzvy podle přílohy č. 6 zákona a nevztahuje se na ni tudíž povinnost zveřejnění na profilu zadavatele ve smyslu § 96 odst. 1 zákona. Zcitované odpovědi zadavatele je také zřejmé, žezadavatel považuje přílohu č. 1 a č. 2 za součást zadávacích podmínek ve smyslu § 28 odst. 1 písm. b) zákona a tudíž, bez ohledu na míru jejich významu pro tvorbu možných nabídek vzadávacím řízení, byl povinen tuto část zadávací dokumentace zveřejnit podle § 96 odst. 1 zákona.

126. Obecně má Úřad za to, že odpověď zadavatele na námitky navrhovatele ve vztahu kvčasnému neuveřejnění přílohy č. 1 a přílohy č. 2 jejednoznačná a srozumitelně vyjadřuje přesvědčení zadavatele, o tom, že příloha č. 1 apříloha č. 2 skutečně obsahují zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky a tudíž podle zadavatele není vůbec na místě polemizovat o tom, do jaké míry, či zda vůbec potencionální dodavatelé informace zpříloh č. 1 a č. 2 při přípravě nabídek využili (či zda jim případně postačoval pouze text smlouvy o dílo), ale jako součást zadávacích podmínek měly být citované přílohy tak jako tak správně zveřejněny.

127. Podle navrhovatele se zadavatel vrozhodnutí o námitkách také nijak nevyjádřil knámitkám, jimiž navrhovatel odkazuje na konkrétní část projektové dokumentace, ze které vyplývá, žefunkční využití objektu po rekonstrukci je ubytovací zařízení. Zadavatel se také podle navrhovatele vůbec nezabýval argumentem, že vsouvisející stavební zakázce byly nastaveny požadavky na technickou kvalifikace úplně stejně, přičemž tato zrušena nebyla.

128. Ve vztahu knámitkám navrhovatele týkajícím se rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zdůvodu nepřiměřeně stanoveného kritéria technické kvalifikace se zadavatel vyjadřoval včl. III. a IV. rozhodnutí o námitkách. Knámitce týkající se související stavební zakázky zadavatel vrozhodnutí o námitkách výslovně uvedl, že takovou námitku považuje za irelevantní, neboť se týká zcela jiného zadávacího řízení. Ktvrzení navrhovatele, podle kterého zprojektové dokumentace vyplývá, že funkční využití objektu bude po rekonstrukci ubytovací zařízení, zadavatel vrozhodnutí o námitkách uvádí, že takové tvrzení není pravdivé, neboť přímo vtechnické zprávě kzmiňované projektové dokumentaci se výslovně hovoří o „ubytování vmalometrážních bytových jednotkách“, nikoliv o ubytovacím zařízení.

129. Úřad porovnal obsah námitek sobsahem předmětných článků rozhodnutí o námitkách anazákladě zjištěného konstatuje, že se zadavatel vyjádřilve vztahu kargumentaci navrhovatele týkající se přiměřenosti technické kvalifikace v rozhodnutí o námitkách vcelkovém kontextu dostatečně podrobně a srozumitelně (zadavatel tedy dostatečně vysvětlil, proč je podle jeho názoru předmětem šetřené zakázky vytvoření primárně rezidenčního objektu, respektive bytového domu), tedy tak, aby byl dodržen smysl rozhodnutí onámitkách, jak jej vyjádřil ve výše citovaném rozhodnutí předseda Úřadu.

Kvýroku II. tohoto rozhodnutí - kuložení nápravného opatření

130. Podle § 263 odst. 2 zákonanedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

131. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené vustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona,kdyžusnesením Rady hlavního města Prahy č. 1993 ze dne 30. 8. 2021 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, aniž by sevprůběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby vzadávacím řízení pokračoval, neboť důvody pro zrušení zadávacího řízení uvedené voznámení o zrušení zadávacího řízenínelze označit důvody hodnými zvláštního zřetele podle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, které se vyskytly vprůběhu zadávacího řízení, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby vzadávacím řízení pokračoval, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo kuzavření smlouvy.

132. Vzhledem ktomu, že došlo knaplnění podmínek dle § 263 odst. 2 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. Úřad jako opatření knápravě zvolil zrušení všech úkonůzadavatelesouvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku, tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Kvýroku III. tohoto rozhodnutí - kzákazu uzavřít smlouvu vzadávacím řízení

133. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít vzadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

134. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel aždo pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

135. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonůzadavatelesouvisejících se zrušením zadávacího řízení naveřejnou zakázku, a tovčetněrozhodnutí ozrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň vevýroku III.tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

Kvýroku IV. tohoto rozhodnutí - kuložení úhrady nákladů řízení

136. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo promístní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení opřezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v§1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit vpřípadě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30000 Kč.

137. Dne 31. 5. 2022 zadavatel mj. požádal dle § 266 odst. 2 zákona o upuštění od uložení povinnosti nahradit náklady řízení ve smyslu § 266 odst. 1 zákona, tedy upuštění od uložení povinnosti nahradit náklady řízení zdůvodů hodných zvláštního zřetele. Zadavatel spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele především v (zadavatelem tvrzené) změně rozhodovací praxe předsedou Úřadu, kdy podle druhostupňového rozhodnutí již není samotné porušení zákona při provádění zadávacího řízení dostatečným důvodem pro zrušení zadávacího řízení, ale nově jsou zadavatelé povinni zkoumat intenzitu takového porušení. Současně zadavatel žádá Úřad o zohlednění skutečnosti, že rozhodnutí ze dne 7. 12. 2021 bylo druhostupňovým rozhodnutím zrušeno.

138. Úřad konstatuje, že podle ustanovení § 266 odst. 2 zákona lze z důvodů zvláštního zřetele hodných na žádost účastníka řízení od uložení povinnosti nahradit náklady správního řízení před Úřadem zcela nebo zčásti upustit. Jinými slovy řečeno, upuštění od povinnosti úhrady nákladů řízení je možné pouze v odůvodněných případech nebo mimořádných situacích, kdy Úřad přihlédne ke zvláštním důvodům na straně zadavatele. Úřad obecně uvádí, že zazvláštní okolnosti, tzn. důvody hodné zvláštního zřetele, které mohou odůvodnit (celkové nebo částečné) upuštění oduložení povinnosti uhradit náklady, lze vsouladu srozhodovací praxí Úřadu považovat zejména finanční dopady stanovené výše náhrady nákladů načinnost zadavatele, pokud by paušálně stanovená výše náhrady nákladů byla pro činnost zadavatele značně zatěžující až likvidační. Současně lze vsouladu srozhodovací praxí Úřadu při rozhodování oupuštění povinnosti hradit náklady zohlednit skutečnost, kdy Úřad např. rozhoduje vedvou správních řízeních opostupu téhož zadavatele vjednom zadávacím řízení ade facto provede jediný přezkum zadávacího řízení aúkonů zadavatele při jejím zadávání anazákladě závěrů při tomto přezkumu učiněných vydá dvě rozhodnutí. Úřad může obecně přihlédnout ikzávažnosti porušení zákona, zejména kezpůsobu porušení, jeho následkům aokolnostem, ato zejména vpřípadech, kdy zadavatel prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které je možné požadovat, aby porušení zákona zabránil. Úřad tedy musí všetřeném případě zhodnotit, zda důvody, uváděné zadavatelem, lze zahrnout mezi důvody hodné zvláštního zřetele, které odůvodňují upuštění od povinnosti zadavatele uhradit náklady řízení.

139. Zadavatel vodůvodnění své žádosti poukazuje na skutečnost, že rozhodnutím ze dne 7.12.2021 Úřad konstatoval porušení zákona při neuveřejnění kompletní zadávací dokumentace na profilu zadavatele, a tedy oprávněnost zadavatele ke zrušení předmětného zadávacího řízení. Citované rozhodnutí bylo následně druhostupňovým rozhodnutím zrušeno, a to stakovým odůvodněním, že kporušení zákona při neuveřejnění kompletní zadávací dokumentace na profilu zadavatele sice došlo, avšak popsané porušení zákona nedosahovalo takové intenzity, aby opravňovalo zadavatele ke zrušení celého zadávacího řízení. Zadavatel má tedy za to, že došlo ke změně rozhodovací praxe předsedou Úřadu, kdy podle druhostupňového rozhodnutí již není samotné porušení zákona při provádění zadávacího řízení dostatečným důvodem pro zrušení zadávacího řízení, ale nově jsou zadavatelé povinni zkoumat intenzitu takového porušení. Úřad však vuvedeném nespatřuje nic, co by představovalo důvod takového mimořádného významu, pro nějž by bylo namístě zčásti či zcela upustit odpovinnosti nahradit náklady správního řízení; naopak Úřad vpředchozích bodech tohoto odůvodnění dovodil, že na postup zadavatele při zrušení šetřeného zadávacího řízení lze nahlížet jako na účelový. Pokud jde omajetkové poměry zadavatele, které by zakládaly důvod pro upuštění odpovinnosti nahradit náklady řízení, pak žádnou takovou okolnost zadavatel netvrdí. Bylo by přitom nazadavateli, aby Úřadu tyto okolnosti nějakým způsobem doložil, Úřad není povinen sám zadavatelovy majetkové poměry vevztahu kpovinnosti nahradit náklady řízení zkoumat. Ztohoto hlediska tedy nejsou okolnosti označené zadavatelem relevantními důvody pro upuštění odpovinnosti uhradit náklady řízení, oto méně pak zvláštního zřetele hodné.

140. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonůzadavatelesouvisejících se zrušením zadávacího řízení naveřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

141. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000460.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III.tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1. hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1

2. OWO.CZ, s.r.o., Davídkova 675/76, 182 00 Praha 8

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Zvýrazněno Úřadem.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (2024)

References

Top Articles
Latest Posts
Article information

Author: Terrell Hackett

Last Updated:

Views: 6126

Rating: 4.1 / 5 (72 voted)

Reviews: 87% of readers found this page helpful

Author information

Name: Terrell Hackett

Birthday: 1992-03-17

Address: Suite 453 459 Gibson Squares, East Adriane, AK 71925-5692

Phone: +21811810803470

Job: Chief Representative

Hobby: Board games, Rock climbing, Ghost hunting, Origami, Kabaddi, Mushroom hunting, Gaming

Introduction: My name is Terrell Hackett, I am a gleaming, brainy, courageous, helpful, healthy, cooperative, graceful person who loves writing and wants to share my knowledge and understanding with you.